Orlickoústecký betlém Jaroslava Heraina

Další krásný kousek z dílny ousteckého betlémáře Jaroslava Heraina. Orlickoústecký betlém z roku 2006.

Zatímco pozdější Herainovy práce mají většinou obloukovou dálinu a autor pro ně navrhuje do oblouku i základní desku (betlémy z Orlických hor, Prorubek, Neratova…), tento betlém má ještě dálinu obdélníkovou bez seříznutých rohů. Je poctou autorově rodišti.

Postavy v betlémě jsou poměrně velké, výška až 14 cm. Jak je u Heraina obvyklé, je zde množství stromů a staveb a celý betlém je možné sestavit do krásné krajinné oustecké scenérie. Dálina pak představuje Herainovu verzi veduty města Ústí nad Orlicí od Jana Antonína Venuta.

Pokračovat ve čtení „Orlickoústecký betlém Jaroslava Heraina“

Znojemský betlém Zdenky Šalamounové

Rozsáhlý betlém Zdenky Šalamounové z roku 2018. Autorka jej rozčlenila do tří úrovní. V první, nejnižší, jsme svědky Zvěstování, v druhé úrovni se nachází betlémská jeskyně a ve třetí panorama města Znojma.

Betlém je malován pastelem a má díky tomu velmi specifický výraz i barevnost.

Kromě exotických postav z družiny tří králů je zabydlen místními postavami ze Znojemska. Najdete tu zejména charakteristické zástupce všemožných řemesel a nechybí mnoho vinařských výjevů, včetně tzv. hroznové kozy.

Zvyk hroznové kozy je pradávný a do znojemských vinohradů se opět vrací. Je milé, že tuto tradici reflektuje i paní Šalamounová.

Mezi vinařské obyčeje a symboly, které se na Znojemsku v posledních letech úspěšně obnovují, patří Hroznová koza.

Kozel byl už ve starořecké mytologii jednou z podob Dionýsa (v římské mytologii známého jako Bacchus), nejveselejšího z bohů, jenž měl "v popisu práce" příznačně i víno. Dionýsovi se prý také přihodilo, že mu kozel pokálel část vinohradu a přivolal na sebe boží hněv. Ten se pak ovšem změnil v uctívání kozla coby patrona vinařů, když se časem ukázalo, že na "okozlených" keřích révy se urodily nejlepší hrozny. Kovová či dřevěná zpodobnění mečivých rohatců měla pak chránit vinice před všemožnými škůdci i chorobami.



Na jižní Moravě "zodpovídala" Hroznová koza ještě před sto lety za úrodu i za kvalitu vína a z toho titulu se také účastnila vinobraní a dalších vinařských svátků; koza (či kozel) se například vynášela do vinohradu na přelomu dubna a května, účastnila se hotařské (hotař = hlídač vinohradu, resp. pole) přísahy a zarážení hory (zavírání vinohradů) začátkem září nebo hotařské koledy první pátek v novém roce.
zdroj: vinazmoravyvinazcech.cz

Detail „hroznové kozy“ z betléma Zdenky Šalamounové.

Horácký betlém | B. J. Jelínek

Reedice malovaného betléma B.J. Jelínka z Velkého Meziříčí vydaná roku 2024 péčí Romana Horáčka z Varnsdorfu.

Originál betléma pochází z roku 1940, kdy vyšel vlastním nákladem v tiskárně Aloise Šaška ve Velkém Meziříčí.

Zatím první zimní betlém v mé sbírce. Sníh byl výzva. Občas ho betlémáři dělají z vaty, ale to se mi moc nelíbilo, takže jsem nakonec zůstal věrný malovanému polystyrenu. Pravda, v bílé, na rozdíl od zelené, mnoho věcí tolik nevynikne. Nemůžete se vyřádit s květinami a olistěnými stromy. Bílá, modrá, hnědá, to jsou hlavní barvy zimy. Do modré proto ladí i okolek.

K betlému bohužel není mnoho krajinných prvků, omezeny jsou na v podstatě dvě skupiny zasněžených stromů s ptáčky. Dominantou je horácká chalupa, která je spojená s chlévem, hrát si s perspektivou tedy moc nejde. Krajinnou scenérii jsem se pokusil členit do úrovní, přidal jsem dálinu pro navození perspektivy a kouzla zimní krajiny.

Postavy reprezentují různá řemesla a stavy, nechybí ani měšťané oblečení podle poslední módy, muzikanti, ovečky a drůbež. Najdete tu i lesní zvířátka – veverku, zajíce, ledňáčka. Zvláštností a vlastně autorským podpisem není nehistorická, ale naprosto současná (píše se rok 1940) postava sazeče z tiskárny s monogramem A(lois) Š(ašek) V(elké) M(meziříčí).

Betlém z Orlických hor

Další z betlémů ousteckého betlémáře Jaroslava Heraina. Nejde jen o charakteristický způsob malby postav, ale také o typické prostorové uspořádání s krásnou perspektivou krajiny ubíhající k dálině.

Základová deska betléma má půdorys do oblouku. Betlému dominuje betlémská „jeskyně“ v podobě hradu/chrámu, což je rozdíl oproti klasické jeskyni v betlému z Prorubek. Líbí se mi, jak tu orientálnost scény Narození evokují palmy na bocích chrámu.

Orlické hory zde jednoznačně upomíná nejen dálina, ale hlavně kostel sv. Matouše, který zná každý, kdo navštívil Deštné, byť zde, v betlémské scenérii, je kostel ještě v plném lesku, který se mu snad jednou navrátí.

Betlém vyšel v roce 2019.

Jaroslav Herain: Betlém z Prorubek

Východočeská vesnička Prorubky se dočkala vlastního betléma z dílny ousteckého betlémáře Jaroslava Heraina. Jaroslav Herain je mým oblíbeným autorem. Je nesmírně produktivní a jeho betlémy se vyznačují osobitým stylem postav. Stejně jako ostatní betlémáři, má velmi svébytný a na první pohled rozpoznatelný styl oveček. Těm jeho říkám pudlíci.

Miluju Herainovu práci s prostorem, cit pro perspektivu krajiny a nádherné dáliny. Jeho betlémy, podobně jako betlémy Jiřího Knapovského a starších ousteckých mistrů, patří podle mého k tomu nejlepšímu z české papírové betlémářské produkce. Herainovy betlémy vždy nabízejí krom postav i množství stromů, květin, staveb a krajinných prvků, které pomáhají vytvořit krásný prostorový obraz.

Slezský betlém Ondřeje Vávry

Ondřej Vávra je betlémář z Nového Bydžova. Věnuje se řezbářství. Papírový betlém vytvořil z popudu betlémářské obce a přátel. Inspirován byl prý lidovými betlémy z Beskyd a oblasti Frenštátu. Proto jsem jej překřtil na Valašský nebo Beskydský betlém. Vydán tiskem byl v roce 2022.

Způsob ztvárnění skutečně evokuje staré betlémy a má jaksi „řezbářský výraz“, což se mi na něm moc líbí. Kombinuje vánoční a tříkrálovou scenérii. V originální verzi je i kometa, kterou jsem ale nepoužil, protože se podle mého příliš „tluče“ se scénou Zvěstování pastýřům a andělským chórem nad betlémskou jeskyní, který pěje: „Sláva na výsostech Bohu.“

Doporučením umístit betlém jednoduše na šikmou plochu jsem se neřídil a místo toho jsem, po vzoru ousteckých betlémářů, vytvořil vlastní stupňovitou krajinu včetně malované dáliny, která má evokovat beskydské kopce. Pro celkový výraz betléma mi to přijde vhodnější.

Fotografie dokumentují přípravu betléma a zejména tvorbu krajiny. Od jednoduchého 2D rozložení figurek, přes, jak říkám špendlenou zkoušku, kdy zkusmo kvůli proporcím krajiny umísťuji klíčové figury s pomocí špejlí a velkých špendlíků, až po malování krajiny a finální sestavení. Figurky jsou podlepené kartonem, vyztužené špejlemi, okraje figurek jsou barevně retušované.

Hromniční betlém Jiřího Knapovského

Originál betléma vytvořil orlickoústecký betlémář Jiří Knapovský v 80. letech 20. století. Měl by být umístěn v regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě. Tiskem jej pak v redukované podobě (chybí některé budovy a figury) vydala tamní tiskárna roku 2021.

Scéna představuje Jeruzalém. V Chrámu drží malého Ježíše stařec Simeon, jemuž bylo přislíbeno Hospodinem, že nezemře, dokud nespatří Mesiáše. Dále je zde prorokyně Anna, Marie a Josef s obětními holoubaty. Tuto biblickou scénu popisuje evangelium podle Lukáše v druhé kapitole, verše 22-39.

Betlém se stavěl v době Hromnic, tedy svátku Uvedení Páně do Chrámu, 2. února.

Patero povídání o betlémech

Betlémy jsou zvláštní kategorií lidového umění, která má v naší zemi dlouhou tradici a která přečkala jak totalitu komunistickou, tak ústup zbožnosti a křesťanství z veřejného života. Nemá smysl tu mudrovat o tom, zda jsme nebo nejsme ateistickou společností, faktem zůstává, že i přes ústup vnějších projevů náboženskosti zůstaly betlémy součástí Vánoc v mnoha našich domácnostech. Betlémy v kostelích jsou jasná věc, ovšem betlémy domácí jsou velký fenomén v našich končinách, který ve světě není zdaleka tak rozšířený. Jestli je něco vánočně specifického pro naši kotlinu, krom Ježíška, pak jsou to určitě domácí betlémy. A nejde zdaleka jen o tradiční betlémářské oblasti – Orlickoústecko, Vysočina (Třešť, Třebíč), Králíky… domácí betlém k Vánocům v Česku prostě patří.

Lodhéřovský betlém.
Pokračovat ve čtení „Patero povídání o betlémech“

Hólí po česku aneb Rozpustilá synkretická oslava jara.

Znáte indický svátek hólí? „Usměvaví lidé v rukách svírají pytlíky s práškovou barvou zvanou gulal nebo lahve s barevnou tekutinou, a za veselého pokřiku: „Happy holi!”, se snaží zasáhnout co možná nejvíc oslavujících,” tak popisuje jeden z nejvýraznějších rysů oslavy svátku hólí jeden internetový cestopis.

Takhle vidí Hólí v Betlémě AI (DALL-E).

A zkoušeli jste to doma s akrylovou barvou? Ideálně na prahu obýváku?

„A tohle už dodělám zelenou klasikou,” komentuju si sám pro sebe, jako obvykle, finální úpravy pozadí tříkrálového betléma Jaroslava Heraina. No jo, mám teď novou radost, od Vánoc jsem se vrhnul na plnění dávného snu, stavění papírových betlémů. Ale o tom zase jinde. 

Pokračovat ve čtení „Hólí po česku aneb Rozpustilá synkretická oslava jara.“