Rubrika: Betlémy

Je betlémář ten, kdo betlém pečlivě vyřezává, maluje, modeluje, nebo i ten, kdo si „jen“ betlém koupí vytištěný, vystříhá ho a postaví na poličku?

Pohledy se mohou různit, nicméně já považuji za betlémáře každého, kdo se podílí na tom úžasném procesu inscenace betlémských událostí z počátku našeho počítání času. Ať už vládnete zručností řezbářů, nebo jste malíř, jakkoli neškolený, nebo jen řežete a stříháte, patříte do velké betlémářské rodiny. 

Tři hodiny trvalo retušování hran tohoto barokního betléma z Tyrolska. To jen pro představu, když se někdo ptá, jak dlouho zabere výroba betléma. „Tolik času a taková blbost, že jo,“ chtělo by se říct. Pro někoho blbost, pro jiného zdroj radosti a zábavy v neklidném světě.

Tyrolský betlém

S radostí tedy představuji další přírůstek do sbírky betlémů. Tentokrát dovoz. Tyrolský betlém z diecézního muzea v Brixenu, vydaný nakladatelstvím Tyrolia v Innsbrucku roku 2011. Jde o papírový betlém někdy z přelomu 18. a 19. století (cca 1800). Vydaný soubor není příliš rozsáhlý, je velmi pravděpodobné, že původní betlém obsahoval více figur, které se bohužel nedochovaly.

Betlém má několik zvláštností. Předně, stejně jako v Čechách, i v Tyrolsku ctili vánoční a tříkrálovou verzi betléma. Tedy i tento betlém nabízí sestavení dvou scén – klanění pastýřů a klanění tří králů včetně příslušné změny ve svaté rodině – Ježíšek v jeslích, Ježíšek na klíně.

Papírové betlémy v Třešti? Ano, v Třešti. Protože papír byl dříve než dřevo.

V papírně by se vám vysmáli, ale v betlémařině to někdy platí. Mnoho lidí si myslí, že papírové betlémy jsou něco jako novodobá a tedy laciná záležitost, protože přece dřevo, to je ten pravý kumšt a vůbec.

Pominu, že takové porovnávání dvou odlišných technik je pitomost, dřevo i papír jsou v betlémařině rovnocenné materiály a platí to i pro jejich používání během věků. Tedy, posledních dvou století, aby mě někdo nechytil za slovo.

Papírové betlémy se dělaly a dělají v Ústí nad Orlicí, v Třebíči a dělaly se i v Třešti. Ano, přestože znáte dřevěné rozsáhlé soubory třešťských betlémů, původnější byl v Třešti papír. Textilní regiony (Jihlavsko) měly radši papír, byl dostupný. Až když do Třeště přišla dřevovýroba, přešli místní na dřevo a dnes už je samozřejmou aktivitou tamní betlémářské scény dřevořezání.

Vyprávění o tom, jak Kozlíček mystifikoval návštěvníky výstavy, aneb Proč by se betlémy neměly pojmenovávat nedůsledně. Řeč bude o betlému, který se prodává jako Betlém 2023. Jeho autorem je oustecký betlémář a legenda oboru Jaroslav Herain.

Uf, tak ten mi dal zabrat. Krásný betlém z krásného kraje, podpora hospice – zkrátka must have kombinace. A takové kombinace zpravidla přinášejí i nějaká ta úskalí.

Náchodské betlémy

Když jsem uviděl projekt Betlémy Náchodska, mé srdce zaplesalo. Kladské pomezí je nádherný kraj a určitě si zaslouží být reprezentován i krásnými betlémy. Projekt vznikl z popudu Lindy a Jakuba Kůrkových jako charitativní aktivita na podporu Oblastní charity v Červeném Kostelci. Výtěžek z prodeje betlémů (ano, mělo by jich být postupně více) poputuje na konto Hospice Anežky České právě v Červeném Kostelci.

Fenomén. 

Vysočina je jednou z významných betlémářských oblastí. Třebíčsko pak zaujímá zvláštní místo právě díky papírovým betlémům. Zatímco Jihlava, a zejména pak Třešť, jsou výrazné řezbářskou tradicí, v Třebíči zůstali u původního papírového betléma.

Na velikosti záleží. 

Ustálila se tu typická podoba betléma. Je tu, jako obvykle, místně specifické řešení betlémské jeskyně. V levé části betléma bývá jeskyně s výjevem Zvěstování, v pravé části pak jeskyně s pastýři, muzikanty. Na kopcích vzadu ruiny hradů a město Betlém. Oblíbeným architektonickým prvkem je větrný mlýn. 

K betlému patří obloha, nebe, krajina, tedy malované pozadí. Terminologie tu není jednotná, jako v případě orlickoústecké dáliny. 

Důležitou součástí betléma jsou stáda ovcí a krav, často zachycující všemožné scény ze života zvířat tak, jak je měli autoři betlémů napozorovány z života. 

I u třebíčských betlémů bývala nezřídka jak vánoční, tak tříkrálová varianta.

Významným znakem třebíčských betlémů je též krajina plná skal. Na těch hodně záleží. Nejsou jen doplňkem, ale významnou součástí betléma a je jim věnována náležitá péče.

U třebíčských betlémů se počítá také velikost a pracnost. Velké a pracné betlémy byly považovány za nejhodnotnější. Takový opravdu velký betlém pak často omezoval chod celé domácnosti. Při jeho stavbě se nadělal pořádný svinčík a po jeho demontáži před Hromnicemi se mnohdy musel přizvat do bytu zedník k opravě omítek. 

Další krásný kousek z dílny ousteckého betlémáře Jaroslava Heraina. Orlickoústecký betlém z roku 2006.

Zatímco pozdější Herainovy práce mají většinou obloukovou dálinu a autor pro ně navrhuje do oblouku i základní desku (betlémy z Orlických hor, Prorubek, Neratova…), tento betlém má ještě dálinu obdélníkovou bez seříznutých rohů. Je poctou autorově rodišti.

Postavy v betlémě jsou poměrně velké, výška až 14 cm. Jak je u Heraina obvyklé, je zde množství stromů a staveb a celý betlém je možné sestavit do krásné krajinné oustecké scenérie. Dálina pak představuje Herainovu verzi veduty města Ústí nad Orlicí od Jana Antonína Venuta.