Galápagos

Opustili jsme zelený ostrov.
Jarní Floreanu jsme nechali za sebou,
jako mořské želvy zrána opouštějí pláž.
Ostré skály Ďáblovy koruny zůstaly za námi.

Je tu jen širý oceán.
Širý a božský
stejně jako poušť, hory
nebo hluboké zelené pralesy.
Není tu signál,
a přesto tu signály lze zachytit.

Loď provázejí delfíni
vynořují se z vln
a s plesknutím v nich zase mizí.

Po vydatné snídani
se jako lachtani rozvalíme na horní palubě
někdo spí
jiný leží s knihou.
Myšlenky mají křídla albatrosů a fregatek zalétnou daleko od břehů
daleko od lodí.

Naše loď je Fregatka
a fregatka nás provází
samec černý jako noc
s rudým voletem
sedí na plachtové střeše horní paluby
chce mít přehled,
zatímco dvounozí lachtani pod ním
se převalují s knihami a tablety a odfukují,
on se co chvíli vznese
a vyrazí na obhlídku oceánu.

Zavřu oči a letím s ním.

Moře se odráží v nebi a nebe v moři…

Probudí mě zvonec
ohlašuje všechny zásadní věci na lodi:
Vstávání
Výpravu na ostrov
Snídani
a právě teď oběd.

I tělo chce hýčkat
a tady na lodi je jídlo stejně pestré a rajské
jako ostrovy.
Hlubina moří,
zemitost,
ale i nebeská sladkost ořechů a fíků ve skořici.

Rafinovanost a překvapení.

Stále tvořím nové!

Galapágy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.