Májové časy, veselé hlasy, lidskému pokolení se zjevují, všeliké radosti, k srdečné libosti v tento čas se nám vyskytují. --- Václav Karel Holan Rovenský - Capella regia musicalis
Ultreia! --- starý poutnický pozdrav
Májové časy svatomarkovské
Kupte si audit aneb Věřím jenom těm průzkumům, které sám zfalšuji.
“Věřím jenom těm průzkumům, které sám zfalšuji,” uvedl starosta Jindřich Bláha v Hlásce v únoru 2020 v reakci na hodnocení Soběslavské hlásky spolkem Oživení, z.s. Tento nezávislý spolek se věnuje hodnocení radničních periodik již od roku 2006.
Hláska v auditu nedopadla nikterak hvězdně, skočila spíš jako Trouba. Auditoři to následně schytali od starosty i od redakční rady. Čekat od starosty nebo redakční rady sebereflexi bylo bláhové.
Posviťme si na bruslařskou dráhu.
10.367.054,- Kč. To jsou dosavadní městem vyčíslené náklady na realizaci 893 metrů bruslařské a výukové cyklistické dráhy v Soběslavi. Je to málo, je to hodně? Statistika říká, že průměrné náklady na stavbu cyklostezky v ČR jsou kolem 5 miliónů korun. V Soběslavi jsme tedy na dvojnásobku. Zatím. Radní už totiž chystají další investici do tohoto projektu. Osvětlení. Předpokládané náklady jsou zatím podle místostarosty Pavla Lintnera neznámé, s trochou googlení se dají odhadnout na nějakých dalších minimálně 300 tisíc Kč.
Celá věc podle vyjádření místostarosty na zastupitelstvu 16.2.2022 bezproblémová a občané ji chtějí. Já ji za úplně bezproblémovou nepovažuji. Zeptal jsem se tedy pana místostarosty na pár detailů, mj. i na to, z jakých podkladů vychází onen zájem obyvatel. Dozvěděl jsem se mj., že město nemá k dispozici žádné měřitelné údaje o vytíženosti dráhy ani o zájmu o osvětlení. Údaje si prý pan místostarosta “mnohokrát ověřil vlastním pozorováním v této lokalitě”. Projekt podle sdělených informací “předpokládá, že k osvětlení bude použito 22 LED světelných zdrojů o příkonu 40 W umístěných na stožárech výšky 6 m ve vzájemné vzdálenosti cca 40 m”.
Trochu málo informací na projekt za stovky tisíc. Zvlášť, když z vlastní zkušenosti vím, jak detailní informace jsou schopni radní požadovat u malých občanských aktivit, které město nestojí ani korunu.
Pokračovat ve čtení „Posviťme si na bruslařskou dráhu.“Jihočeský Mefistofeles v Praze
Po všech stránkách působivé provedení nudné a nezajímavé opery. To je inscenace Boitovy jediné opery Mefistofeles v podání Jihočeského divadla na festivalu operního divadla v Praze. Ano, připouštím, vydal jsem se na velkou italskou romantickou operu, a to opravdu není můj šálek kávy. Moje chyba. Milovníci této hudební epochy snad laskavě prominou.
Dvakrát o podobách lásky.
Podoba první | Alcina.
Nejspíš jste o ní už slyšeli. Dokonce i média, která o operu sotva zavadí, psala o nevídaném spektáklu v Brně. Velmi mě pobavila poměrně hloupá otázka v jednom rozhovoru s Václavem Luksem. Jak prý k tomu přijdou pražané, že Alcina bude v Brně a pak ansámbl odcestuje s produkcí do Versailles a do Caen. Praha v seznamu jaksi chybí – jaká troufalost! V Praze je možné slyšet skvělou barokní muziku a to i právě díky Václavu Luksovi a jeho Collegiu 1704. Pražská operní scéna je ovšem… ehm. No zkrátka, Janáčkova opera v Brně je světová a to je skvělé.
Caesar a Kleopatra ve Vídni
Tedy přesněji Giulio Cesare in Egitto je velká opera George Friderica Handela, která pojednává klasický příběh. Znáte jej třeba z velkofilmu Kleopatra z šedesátých let s Liz Taylor a Richardem Burtonem. Jméno velkého barokního mistra Händela píšu záměrně v jeho anglické podobě, protože opera měla premiéru v Londýně roku 1724. A tehdy to byl velký sukces.
Korunovace Poppey aneb V Plzni baroko umí
Stále se nemůžu zbavit smutku z toho, jakou popelkou je na našich operních scénách baroko. Máme špičkové, světově uznávané interprety, ale za barokní operou prostě musíme do světa. Čest výjimkám. Co, čekáte, že budu psát zase o Brnu, že jo? Velebit Janáčkovu operu, hmmm… Tak ne, tentokrát cena putuje do Plzně.
V Plzni totiž korunovali Poppeu. A navíc s noblesou a šarmem. Plzeňské divadlo J.K. Tyla navázalo na předchozí povedenou inscenaci opery Orfeo a přineslo skvělé nastudování dalšího majstrštyku geniálního Claudia Monteverdiho.
Peter Grimes
Nelehký úkol. Napsat dojmologii na Petera Grimese v ND Brno. Proč? No protože už o tom představení psali všichni slovutní hudební recenzenti i recenzentky a taky o něm, a to je asi nejpodstatnější, velmi civilně a přitom krásně napsal můj přítel Stefan. Německy. Jsem tedy v pokušení jen celou jeho recenzi přeložit do češtiny a šmik, fik, hotovo. Ale ne, nakonec to neudělám. Ještě byste si toho všimli a vůbec…
“Je špatné se snažit? Je špatné bojovat?Je špatné doufat?”
“Můj hlas bolesti je jako ruka, kterou mohu chytnout a poznat: toto je přítel.”
—Peter Grimes
Pokračovat ve čtení „Peter Grimes“Sefardské a barokní písně
Už jsem skoro zapomněl, jak krásný hlas má Tomáš Král. A taky mi uniklo (mea culpa), že má krásnou ženu Tehilu Nini Goldstein, která má neméně krásný hlas. A tak jsem rád, že mi to vše bylo krásně připomenuto na koncertě, který byl sice propagován se jménem Tomášovým, ale ve skutečnosti to bylo spíše představení Tehili Niny Goldstein českým posluchačům, nebo ještě lépe, rafinovaná hudební hostina sestavená z chutí Orientu a Moravy těmi nejpovolanějšími.
Řecké pašije napotřetí
Do třetice všeho dobrého… No ehm, ne tak úplně, ale začněme popořadě. Národní divadlo Brno věnuje velkou pozornost opernímu odkazu Bohuslava Martinů. A to je dobře. Martinů je vynikající, myslím, že neprávem opomíjený. Po Hrách o Marii a Gilgamešovi přichází Řecké pašije. Napotřetí. První dvě snahy o uvedení této velké opery Bohuslava Martinů v Brně překazila koronakrize.
Pokračovat ve čtení „Řecké pašije napotřetí“