Jesličky, staré nové betlémy

Betlémáři to mají těžký, celý rok žijí v betlémech a pak přijde listopad… Lidi začnou bláznit s nadcházejícími Vánocemi, přijde mi, že čím dál víc, a betlémáři s hrůzou zjistí, že výstavy, finální retuše a vůbec. No zkrátka panika.

Blaze těm, kteří betlémy vystavují jen externě, mimo své domovy. My, co vystavujeme i doma, musíme ještě připravit naše improvizované výstavní prostory. Letos se to zdá jako velká výzva, nicméně výstava v Soběslavi u Kozlíčků bude.

Jesličky, staré nové betlémy. Připomíná vám to něco? Pokud Bridelovu sbírku Jesličky, staré nové písničky, jste doma. Bridelovy vánoční písně jistě znáte, tenhle sborník je nabušený krásnými písněmi, z nichž některé jsou nové, jiné jsou přetextováním starších nápěvů nebo oživením písní mnohem starších. Proto staré nové písničky. A podobně tomu bude s letošními betlémy u nás v průjezdu. Některé budete znát z dřívějších let, jiné budou nové. U některých budete znát figury, ale uvidíte je v nových scénografiích. Každopádně v Soběslavi budou k vidění ty nejnovější kousky z Kozlíčkovy dílny. Tak zajděte.

Termín

Výstava bude letos od 5. prosince do 31. ledna. Na vernisáž se svařákem zvu 5. 12. od 18.00. Samozřejmě bude Noc betlémů – 27. prosince od 18. do 22., opět se svařákem a snad i nějakými laskominami.

Protože jsme letos rozšířili činnost i o prodej piva z našeho rodinného pivovaru Kozlíček v Horních Dubenkách na Vysočině, bude možné si na výstavě i zakoupit pivo z aktuální produkce, včetně dárkových balení.

Kdy bude otevřeno?

Jako každý rok doporučuji zavolat na tel. 724 327 667 a domluvit si termín. Nejsme klasické muzeum, takže otevíráme, když jsme doma. Když půjdete kolem na vlak, určitě se vyplatí zazvonit a zkusit štěstí.

Pro případně hromadné návštěvy doporučuju opět zavolat a domluvit si termín. Osvědčilo se to v minulých letech. Vymluvím vám díru do hlavy!

Jak k nám?

Vlakem – jsme hned u nádraží, tak se stavte cestou do Budějc.

Autem – zaparkujete před domem nebo v blízkém okolí.

Adresa: 28. října 269/19, Soběslav

Vstupné

Výstava je zdarma, za dobrovolný příspěvek do kasičky nebo QR-kódem se zlobit nebudu.

Rota Vicentina | Fisherman’s trail | Trilho dos Pescadores

DEN 1 | Porto Covo – Vila Nova de Milfontes

Mezi Arakisem a Caladanem.

Výhledy závratně dechberoucí, vlny buší a buší. Slunko peče a schovat se není kam. Písek, písek, písek…

Nevěřte průvodcům. Není to úplně easy, bo ten písek vám fakt prověří nohy. Ale občerstvovny, které už měly být zavřené, ještě jedou a zaklínadlo sagrš známe už z Camina. Pítka ve vsích také jsou a fungují. Lidí je dost, takže vyrazte, dokud to nebude procesí.

Rota Vicentina | Fisherman’s trail | Trilho dos Pescadores.

Náhled trasy: https://mapy.com/s/cusuholefu

Pokračovat ve čtení „Rota Vicentina | Fisherman’s trail | Trilho dos Pescadores“

Tak nám schválili plánovací smlouvu.

Prezentuje se to jako výhra, ale slovy jistého pána je to spíš taková nevýhra. Tedy, abyste mi rozuměli, plánovací smlouva je dobrý nástroj, ale přichází po téměř deseti letech a v podobě, která pro město není úplně finančně skvělá. Průmyslová zóna – přesněji řečeno logistické centrum Na Pískách má zelenou. Jenže přiznejme si, zelenou má už dlouho. Bezmála jedno desetiletí vyjednávání, protestů, referend a změn vyústilo včera v souhlasné stanovisko většiny zastupitelů města s podobou plánovací smlouvy, jak ji předložil zastupitelstvem pověřený Výbor pro rozvoj průmyslové zóny.

Nabídka soběslavské průmyslové zóny na webu czech-warehouses.com

Řetězení chyb

Řetěz chybných rozhodnutí zastupitelů a radních a nevysvětlitelná touha starosty, dnes již bývalého, zapsat se do historie města těžkou technikou a proudy kamionů, byla na 20. zasedání zastupitelstva města Soběslavi dotažena do konce. Jak poznamenal velmi trefně bývalý zastupitel Martin Kákona v diskusi: „Omlouvání a relativizace chybných rozhodnutí vedlo k novým chybným rozhodnutím.“

Jen někteří zastupitelé našli odvahu ten zhoubný řetězec pojmenovat a ozvat se. Počítání statečných byste zvládli na prstech jedné ruky, smutný fakt, když zastupitelstvo města tvoří 21 členů. Většina zastupitelů, minulých a opakovaně zvolených po téměř tři funkční období mlčela a nyní si oddechla, když se vina polohlasem svalila víceméně jen na bývalého starostu Jindřicha Bláhu. Jistě, jeho podíl na zóně je lví, ale proč se mu rada a zastupitelé nepostavili dávno? To zastupitelé volí a odvolávají starostu, ne naopak.  

Pokračovat ve čtení „Tak nám schválili plánovací smlouvu.“

Franz Plattner a jeho tyrolský betlém

Co ses vrátil z Kréty, tak jsem tě neviděl dělat betlém,“ dozvěděl jsem se doma. Neviděl, neznamená, že nedělal, že jo. Samozřejmě nějaké ty figurky mi rukama prošly. Franz Plattner. Jojo, zase Tyrolsko, zase vídeňská akademie, a dokonce vazby na Josefa Arnolda staršího. Není příhodnější cesty, jak přejít od velikonočních betlémů zase k těm vánočním.

Pokračovat ve čtení „Franz Plattner a jeho tyrolský betlém“

Budeme noví, lepší!

I přihodilo se, že máme v Soběslavi nové vedení města. Ehm… staronové.

Na ustavujícím zastupitelstvu města to vypadalo, jako by se jednou personální obměnou mělo změnit vše k lepšímu. Samozřejmě je to iluze, odchodem jednoho člověka z vedení města se nezmění po mnoho funkčních období zaváděné pořádky. Ostatně skvěle to vystihl na onom ustavujícím jednání zastupitelstva jeden z občanů, když poukázal na skutečnost, že soběslavská rada města až na vzácné výjimky vždy hlasovala jednomyslně, a to samozřejmě po více funkčních období ve víceméně obdobném složení.

Nový starosta a dva místostarostové se na zastupitelstvu představili projevy plnými floskulí, aniž by vysvětlili, co se vlastně stalo a kdo bude spravovat jakou agendu. Dotazy na souběhy funkcí byly opět, podle místní tradice, vymlčeny, přestože v projevech zazněly výroky o transparentnosti. Není divu, že tohle slovo kvůli některým radním už dávno v Soběslavi ztratilo význam.

Pravé poklady však přinesl soběslavský plátek Hláska. Projevy k občanům jako vystřižené z Rudého práva. Zaujal mě zvláště projev nové místostarostky, která v radě města sedí …no od nepaměti. 

Pokračovat ve čtení „Budeme noví, lepší!“

O potěše srdce a povznesení duše aneb Velikonoční betlémy potřetí

Smutné betlémy?

„Velikonoční betlémy jsou takové smutné, ne?“ říká mi kolega betlémář z Olomouce. Inu, na první pohled asi ano. Ale jen na ten první. Betlémy totiž, slovy ústeckého betlémáře Ludvíka Mátla, slouží pro „povznesení duše k Bohu a pro potěchu srdce.“

Tím se chce říct, že betlém je jednak objektem náboženské úcty, ale zároveň také rukodělným výtvorem, který má potěšit tvůrce i diváka. Zatímco u vánočních si většina lidí umí dobře představit tu radost a potěchu srdce a zažívá ji při každých Vánocích, u těch velikonočních je potřeba být v rovnováze, tedy svým způsobem ideálním stavu. Bez rozměru víry je patření na události spojené s utrpením Krista opravdu jen obtížně radostné. Nicméně očima víry víme, že velikonoční týden nekončí temnotou Golgoty a hrobu, ale vrcholí radostí Vzkříšení. Pak nemůže být divu, že i velikonoční betlémy mohou být a jsou oblíbené. A mohou přinášet potěchu srdce.

Pokračovat ve čtení „O potěše srdce a povznesení duše aneb Velikonoční betlémy potřetí“

Šalamoun na Moravském podzimu

„Bylo to krátké,“ povzdechl si po skončení téměř tříhodinového oratoria Šalamoun pán vedle mě. A měl pravdu. Bylo to krátké, protože v té kráse by chtěl člověk prodlévat věčně.

Händelovo oratorium Šalamoun nepatří k těm kusům, které by jiskřily virtuózními áriemi a hudebními ohňostroji, protože jeho krása je jinde. Je o Moudrosti.

Moudrost biblická není inteligencí, chytrostí ani vychytralostí. Šalamoun neoslavuje velká vítězství a triumfy hrdinů, ani vychytralé lsti. Oslavuje triumf Sofie – Moudrosti, jedné z tváří Hospodina. Moudrost je zde personifikována v králi Šalamounovi, staviteli jednoho z divů tehdejšího světa – Chrámu. V Šalamounovi, který snad byl bájným milovníkem Písně písní a mudrcem v Kazateli.

Pokračovat ve čtení „Šalamoun na Moravském podzimu“

Betlém Zdeňka Brožka

Grafika, linoryt a tuš. Techniky, které Zdeněk Brožek ovládal. Na rozdíl od mnoha nemalířů betlémářů, byl tenhle oušťák výtvarníkem z povolání. Přestože působil v textilním průmyslu jako návrhář designů látek, nemohl, jsa rodák z Ústí nad Orlicí, uniknout betlémářské tradici.

Jeho styl je výrazný, nezaměnitelný. Přesto mě první setkání s jeho betlémem nezaujalo. Školená ruka grafika je tam znát, barvy jsou výrazné, postavy ostře vyrýsované. Ne, tehdy jsem se zakoukal do betlémářů bez malířské průpravy. Jak jsem ale více nasákl betlémovou tvorbou, znovu jsem s k Brožkovu betlému vrátil. Začal mě přitahovat. Pořídil jsem ho a začal řezat. 

Pokračovat ve čtení „Betlém Zdeňka Brožka“

Herain světový.

Herain návykový, Herain 2024. 

S ročním zpožděním představuji další betlém Jaroslava Heraina z Ústí nad Orlicí. Betlém je vydaný pod názvem Herain 2024, což je bohužel podobně nepoetické, jako jeho předchozí betlém 2023, který jsem si překřtil na Betlém z Lanšperka. Je mi vlastně trochu líto, že se pojmenování betléma nevěnovalo více péče.

Náhled Herainova betléma vydaného UN-FOE-PRAE 2024.

UN-FOE-PRAE

Světová betlémářská asociace (Universalis Foederatio Praesepistica) zahájila k 800. výročí prvního betléma – za který se považuje inscenace betlémského výjevu připisovaného sv. Františkovi z Assisi – vydávání cyklu výročních betlémů, které by měly představit papírovou betlémářskou tradici ze světa.

Prvním betlémem se v roce 2023 stal betlém italských tvůrců, který není úplně betlémem v našem pojetí, ale spíše poctou sv. Františkovi a jeho liturgii se zvířaty, jesličkami a dítětem, kterou slavil u příležitosti Božího narození roku 1223 v italském Grecciu. V roce 2024 dostaly příležitost české betlémy a Světová betlémářská asociace tak vydala betlém Jaroslava Heraina, který je poctou ústecké betlémářské škole a rodnému kraji Podorlicka / východních Čech. Je tedy prvním klasickým papírovým betlémem vydaným v této celosvětové edici.

Pokračovat ve čtení „Herain světový.“