Kozí notes

Východočeská vesnička Prorubky se dočkala vlastního betléma z dílny ousteckého betlémáře Jaroslava Heraina. Jaroslav Herain je mým oblíbeným autorem. Je nesmírně produktivní a jeho betlémy se vyznačují osobitým stylem postav. Stejně jako ostatní betlémáři, má velmi svébytný a na první pohled rozpoznatelný styl oveček. Těm jeho říkám pudlíci.

Miluju Herainovu práci s prostorem, cit pro perspektivu krajiny a nádherné dáliny. Jeho betlémy, podobně jako betlémy Jiřího Knapovského a starších ousteckých mistrů, patří podle mého k tomu nejlepšímu z české papírové betlémářské produkce. Herainovy betlémy vždy nabízejí krom postav i množství stromů, květin, staveb a krajinných prvků, které pomáhají vytvořit krásný prostorový obraz.

Ondřej Vávra je betlémář z Nového Bydžova. Věnuje se řezbářství. Papírový betlém vytvořil z popudu betlémářské obce a přátel. Inspirován byl prý lidovými betlémy z Beskyd a oblasti Frenštátu. Proto jsem jej překřtil na Valašský nebo Beskydský betlém. Vydán tiskem byl v roce 2022.

Způsob ztvárnění skutečně evokuje staré betlémy a má jaksi „řezbářský výraz“, což se mi na něm moc líbí. Kombinuje vánoční a tříkrálovou scenérii. V originální verzi je i kometa, kterou jsem ale nepoužil, protože se podle mého příliš „tluče“ se scénou Zvěstování pastýřům a andělským chórem nad betlémskou jeskyní, který pěje: „Sláva na výsostech Bohu.“

Doporučením umístit betlém jednoduše na šikmou plochu jsem se neřídil a místo toho jsem, po vzoru ousteckých betlémářů, vytvořil vlastní stupňovitou krajinu včetně malované dáliny, která má evokovat beskydské kopce. Pro celkový výraz betléma mi to přijde vhodnější.

Fotografie dokumentují přípravu betléma a zejména tvorbu krajiny. Od jednoduchého 2D rozložení figurek, přes, jak říkám špendlenou zkoušku, kdy zkusmo kvůli proporcím krajiny umísťuji klíčové figury s pomocí špejlí a velkých špendlíků, až po malování krajiny a finální sestavení. Figurky jsou podlepené kartonem, vyztužené špejlemi, okraje figurek jsou barevně retušované.

Originál betléma vytvořil orlickoústecký betlémář Jiří Knapovský v 80. letech 20. století. Měl by být umístěn v regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě. Tiskem jej pak v redukované podobě (chybí některé budovy a figury) vydala tamní tiskárna roku 2021.

Scéna představuje Jeruzalém. V Chrámu drží malého Ježíše stařec Simeon, jemuž bylo přislíbeno Hospodinem, že nezemře, dokud nespatří Mesiáše. Dále je zde prorokyně Anna, Marie a Josef s obětními holoubaty. Tuto biblickou scénu popisuje evangelium podle Lukáše v druhé kapitole, verše 22-39.

Betlém se stavěl v době Hromnic, tedy svátku Uvedení Páně do Chrámu, 2. února.

Betlémy jsou zvláštní kategorií lidového umění, která má v naší zemi dlouhou tradici a která přečkala jak totalitu komunistickou, tak ústup zbožnosti a křesťanství z veřejného života. Nemá smysl tu mudrovat o tom, zda jsme nebo nejsme ateistickou společností, faktem zůstává, že i přes ústup vnějších projevů náboženskosti zůstaly betlémy součástí Vánoc v mnoha našich domácnostech. Betlémy v kostelích jsou jasná věc, ovšem betlémy domácí jsou velký fenomén v našich končinách, který ve světě není zdaleka tak rozšířený. Jestli je něco vánočně specifického pro naši kotlinu, krom Ježíška, pak jsou to určitě domácí betlémy. A nejde zdaleka jen o tradiční betlémářské oblasti – Orlickoústecko, Vysočina (Třešť, Třebíč), Králíky… domácí betlém k Vánocům v Česku prostě patří.

Znáte indický svátek hólí? „Usměvaví lidé v rukách svírají pytlíky s práškovou barvou zvanou gulal nebo lahve s barevnou tekutinou, a za veselého pokřiku: „Happy holi!”, se snaží zasáhnout co možná nejvíc oslavujících,” tak popisuje jeden z nejvýraznějších rysů oslavy svátku hólí jeden internetový cestopis.

A zkoušeli jste to doma s akrylovou barvou? Ideálně na prahu obýváku?

„A tohle už dodělám zelenou klasikou,” komentuju si sám pro sebe, jako obvykle, finální úpravy pozadí tříkrálového betléma Jaroslava Heraina. No jo, mám teď novou radost, od Vánoc jsem se vrhnul na plnění dávného snu, stavění papírových betlémů. Ale o tom zase jinde.