Médea

Žena balancující na hraně v dekadentním hotelu. Jediné, co svítí ve tmě, jsou rudé nápisy „EXIT“.

 Ano, východisko z téhle situace je…

„Z toho se tvoje srdce nikdy nevzpamatuje!“

Téměř 2,5 tisíce let starý příběh/mýtus stále uchvacuje. Nastudování Národního divadla moravskoslezského pak sílu příběhu ještě násobí a umocňuje. Tohle představení vás sevře hned na počátku a bude vás ždímat a ždímat až na konci nebudete moct zastavit proud slz.

Vždycky jsem si myslel, že opravdu dojmout mě dokáže jen opera, bo to je vrcholná syntéza žánrů. Ne, dokáže to i činohra. Stará, prastará hra v novém mladém a svěžím nastudování Jakuba Šmída a v novém svěžím překladu Petra Borkovce a Matyáše Havrdy. Zdá se, že muži ženám rozumějí, přestože, viděno očima přísných posuzovatelů – inscenační tým není vyvážený a tvoří jej vesměs mladí muži.

Ovšem na scéně je tomu jinak. V roli Médey exceluje Petra Kocmanová a sbor korintských žen. A není to jen o činoherectví, také se tu zpívá. A dobře se tu zpívá. Česky, řecky i gruzínsky a mění se i žánry. Vůbec hudební složka z dílny Davida Hlaváče je v tomhle představení skvělá.

foto: Maxim Bajza, zdroj: Národní divadlo moravskoslezské
Pokračovat ve čtení „Médea“

Kříž s Káťou aneb Překvapení z Opavy

Slezské divadlo v Opavě bylo pro mne dosud terra incognita. Naštěstí máme Festival hudebního divadla. Je to přehlídka pro Prahu, která umožňuje na jednom místě vidět průřez hudebnědivadelními počiny na scénách Československa. Zapojují se i scény ze Slovenska (zatím tam pořád nějaké mají). No není to skvělé? Je!

A protože Janáčka (zejména jeho svaté operní trojice Elina-Jenůfa-Káťa) není nikdy dost, byla volba jasná. Opava a Káťa Kabanová.

Káťa Kabanová: Tereza Kavecká, Anna Moriová, zdroj: Slezské divadlo Opava
Pokračovat ve čtení „Kříž s Káťou aneb Překvapení z Opavy“

Šarlatán

Huga Haase zná díky meziválečným filmům pro pamětníky snad každý. S jeho starším bratrem Pavlem už bude mít většina lidí problém. Ostatně, podle nedávno zveřejněného průzkumu Češi (bohužel) bojují i se znalostí Bohuslava Martinů nebo Leoše Janáčka. A přece… Nejnadanější žák Leoše Janáčka – Pavel Haas –  zanechal výraznou hudební stopu, a to jak ve filmu (šlágr To nevadí z Fričova filmu Život je pes), tak v opeře. Neměl  bohužel tolik štěstí jako bratr Hugo, který před nacistickým běsněním uprchl přes Francii do USA. Pavlův životní příběh skončil po vystoupení z osvětimského transportu 18. října 1944. 

Pokračovat ve čtení „Šarlatán“

Třešťský betlém

Papírové betlémy v Třešti? Ano, v Třešti. Protože papír byl dříve než dřevo.

V papírně by se vám vysmáli, ale v betlémařině to někdy platí. Mnoho lidí si myslí, že papírové betlémy jsou něco jako novodobá a tedy laciná záležitost, protože přece dřevo, to je ten pravý kumšt a vůbec.

Pominu, že takové porovnávání dvou odlišných technik je pitomost, dřevo i papír jsou v betlémařině rovnocenné materiály a platí to i pro jejich používání během věků. Tedy, posledních dvou století, aby mě někdo nechytil za slovo.

Papírové betlémy se dělaly a dělají v Ústí nad Orlicí, v Třebíči a dělaly se i v Třešti. Ano, přestože znáte dřevěné rozsáhlé soubory třešťských betlémů, původnější byl v Třešti papír. Textilní regiony (Jihlavsko) měly radši papír, byl dostupný. Až když do Třeště přišla dřevovýroba, přešli místní na dřevo a dnes už je samozřejmou aktivitou tamní betlémářské scény dřevořezání.

Třešťský betlém. Soubor figur se sbírek Muzea Vysočiny v Třešti. Vydáno 2024.
Pokračovat ve čtení „Třešťský betlém“

Betlém 2023

Vyprávění o tom, jak Kozlíček mystifikoval návštěvníky výstavy, aneb Proč by se betlémy neměly pojmenovávat nedůsledně. Řeč bude o betlému, který se prodává jako Betlém 2023. Jeho autorem je oustecký betlémář a legenda oboru Jaroslav Herain.

Betlém 2023, Jaroslav Herain.
Pokračovat ve čtení „Betlém 2023“

Náchodský betlém Vojtěcha Horálka

Uf, tak ten mi dal zabrat. Krásný betlém z krásného kraje, podpora hospice – zkrátka must have kombinace. A takové kombinace zpravidla přinášejí i nějaká ta úskalí.

Náchodské betlémy

Když jsem uviděl projekt Betlémy Náchodska, mé srdce zaplesalo. Kladské pomezí je nádherný kraj a určitě si zaslouží být reprezentován i krásnými betlémy. Projekt vznikl z popudu Lindy a Jakuba Kůrkových jako charitativní aktivita na podporu Oblastní charity v Červeném Kostelci. Výtěžek z prodeje betlémů (ano, mělo by jich být postupně více) poputuje na konto Hospice Anežky České právě v Červeném Kostelci.

Pokračovat ve čtení „Náchodský betlém Vojtěcha Horálka“

Rusalka | Škrtalka

Velká očekávání, velká zklamání. 

Problém současného brněnského nastudování Dvořákovy Rusalky není ve škrtech, k nimž inscenátoři sáhli, ale v nudě, kterou zaplavili jeviště.

Tys hledal vášeň, vím to vím…“ 

Ano, hledal jsem vášeň. Nesmrtelný příběh lásky. Vášeň, lásku a zoufalství, necitelnou vodní moc. Nic z toho se Brně nekoná, navzdory mnoha dobrým nápadům. Nastudování je nudné, ploché, bohužel včetně hudební složky. 

Rusalku, navzdory původnímu záměru, nepovažuju za pohádku. Pokud tedy pohádkou nemyslíme něco, co bylo určeno pro dospělé a napsali to Němci. Nicméně, Rusalka má mít kouzlo. Kouzlo je kategorie neutrální. Nemyslím pozlátko a víru, že vše dobře dopadne, myslím kouzlo, a to i v hudbě. V brněnské Rusalce kouzlo není. Jsou to nesrozumitelné dějiny šílenství. Lhostejné. Když nakonec za Rusalkou zaklapne poslední okno, je mi to jedno. Příběh, který mne kdysi přivedl k zásadnímu životnímu kroku, je v Brně lhostejným výjevem. Asi jsem Kropucha, ale osud Rusalky i Prince mi by tohoto večera  ukradený a už jsem čekal na konec.

Rusalka a Vodník v prvním dějství brněnského nastudování Rusalky. Foto: web NdB.
Pokračovat ve čtení „Rusalka | Škrtalka“

Chyběly mi tam preclíky. 

Tak nějak bych mohl rádoby vtipně začít dojmologii na tu Věc.

Věc Makropulos

Tato skvělá Janáčkova opera je nedílnou součástí neméně skvělého Festivalu Janáček snad každé dva roky a pokaždé v jiné produkci. Letos Brno dovezlo dva roky starou produkci z berlínské Státní opery (Staatsoper Unter den Linden). 

Těšil jsem se na tuto „mou operu z nejmilejších” převelice i proto, že jsem viděl právě před dvěma roky (v únoru 2022) tuhle produkci přímo v Berlíně a byl jsem uchvácen. Tehdy jsem jen na facebooku vykřikl: „TO BYL JANÁČEK! Sir Simon Rattle v Berlíně potvrdil, že Janáčkovi rozumí. Věc Makropulos Unter den Linden. Bravi tutti.” 

Pokračovat ve čtení „Chyběly mi tam preclíky. „

Výstava papírových betlémů ze sbírky Zdeňka Kozlíčka

Aktuality

I u nás bude Noc betlémů – 28.12.2024 od 18. do 22. hodiny.

Čeká vás svařák a něco na zub. Samozřejmostí bude komentovaná prohlídka.

Betlém je místem lidské blízkosti, je to jakési doma. Když se betlémy po zákazu Josefa II. přesunuly z kostelů do domácností měšťanů, nastal ten pravý boom betlémářství. A protože ve stavbě betléma je kus kumštu a krásy, chtěli se lidé o tu radost dělit s druhými.

Začalo se chodit po betlémech.

Zvu vás tedy k nám domů na ty své.

Uvidíte bezmála dvacítku papírových betlémů z různých koutů Česka.

Zastoupeny jsou orlickoústecké betlémy, betlém ze Znojma, Třebíče, Beskyd, ale i z jihočeského Lodhéřova nebo až ze vzdáleného Liptova pod Tatrami.

Pravda, nejsou to rozsáhlé betlémy, které vyplňují půl místnosti a omezují chod domácnosti. Jsou to menší betlémy, které se tak akorát hodí do současných bytů a nebo třeba do průjezdu. To když se jich sejde víc. A věřte, že těch našich betlémů je obrovské množství. Česko je totiž betlémářskou velmocí.

Fotogalerie z vernisáže výstavy je zde.

Jak k nám?

Výstavu najdete na adrese 28. října 269/19 v Soběslavi. Je to kousek od nádraží, cestou po modré a žluté turistické značce do centra města. Dům poznáte snadno, nad vraty nám svítí hvězda. Stačí zazvonit. Nekoušeme.

Kdy?

Po celý advent a Vánoce až do Hromnic.

2.12.2024-2.2.2025

Protože nejsme muzeum, je otevírací doba nepravidelná. Někdo zkrátka musí být doma. Zkuste jednoduše zazvonit a třeba budete mít štěstí.

Je dost pravděpodobné, že mezi 10. a 18. hodinou vám někdo otevře.

Pokud chcete mít jistotu a něco se o betlémech i dozvědět, zavolejte a domluvte si návštěvu. Telefon je 724 327 667.

Znojemský betlém Zdenky Šalamounové
Třebíčský betlém Cyrila Čelouda
Orlickoústecký betlém Jaroslava Heraina
Važecký betlém Jana Hály

Třebíčský betlém Cyrila Čelouda

Fenomén. 

Vysočina je jednou z významných betlémářských oblastí. Třebíčsko pak zaujímá zvláštní místo právě díky papírovým betlémům. Zatímco Jihlava, a zejména pak Třešť, jsou výrazné řezbářskou tradicí, v Třebíči zůstali u původního papírového betléma.

Na velikosti záleží. 

Ustálila se tu typická podoba betléma. Je tu, jako obvykle, místně specifické řešení betlémské jeskyně. V levé části betléma bývá jeskyně s výjevem Zvěstování, v pravé části pak jeskyně s pastýři, muzikanty. Na kopcích vzadu ruiny hradů a město Betlém. Oblíbeným architektonickým prvkem je větrný mlýn. 

K betlému patří obloha, nebe, krajina, tedy malované pozadí. Terminologie tu není jednotná, jako v případě orlickoústecké dáliny

Důležitou součástí betléma jsou stáda ovcí a krav, často zachycující všemožné scény ze života zvířat tak, jak je měli autoři betlémů napozorovány z života. 

I u třebíčských betlémů bývala nezřídka jak vánoční, tak tříkrálová varianta.

Významným znakem třebíčských betlémů je též krajina plná skal. Na těch hodně záleží. Nejsou jen doplňkem, ale významnou součástí betléma a je jim věnována náležitá péče.

U třebíčských betlémů se počítá také velikost a pracnost. Velké a pracné betlémy byly považovány za nejhodnotnější. Takový opravdu velký betlém pak často omezoval chod celé domácnosti. Při jeho stavbě se nadělal pořádný svinčík a po jeho demontáži před Hromnicemi se mnohdy musel přizvat do bytu zedník k opravě omítek. 

Téměř finále… v řešení je obloha, osvětlení a (moje neoblíbené) retušování hran. A vybrat okolek!
Pokračovat ve čtení „Třebíčský betlém Cyrila Čelouda“