zápisky o cestování, kultuře, radostech i starostech jednoho Kozlíčka
Archiv rubriky: Soběslav
S bezvadnou partou lidí se snažíme oživovat naše město a přinášet nové nápady a podněty. Naše snahy být městu partnerem zatím nepadají na příliš úrodnou půdu, ale nevzdáváme to…
Pokud se o podobné věci snažíte ve Vašem městě nebo obci a chcete se podělit o zkušenosti a nápady, určitě zavítejte i na stránky spolku (http://sobeslavka.cz/) nebo mi napište.
Moje parketa je zejména veřejný prostor, zeleň a odpadové hospodářství.
Pár textů, které jsem k těmto tématům napsal…
Minulé zamyšlení nad průmyslovou zónou psané ještě před veřejným projednáním záměru jsem končil nadějně – zastupitelským slibem o výkonu úřadu ve prospěch města a jeho občanů.
Veřejné projednání 23.8.2023 ukázalo, že představitelům města, resp. valné většině z nich, jsou ale občané ukradení.
Máme za sebou další kolo připomínkování v procesu EIA. Developer předložil, dle jeho slov, opravenou dokumentaci. Zdráhám se použít slovo opravená bez jakékoliv poznámky, protože dokumentace vykazuje celou řadu chyb, nedostatků, účelových manipulací a překrucování skutečnosti. I proto se dočkala značného množství připomínek od občanů. Bylo jich kolem stovky, což je tedy obdivuhodné vzedmutí občanstva, které mě mile překvapilo. Palec nahoru. Připomínka, to není kliknutí na sociální síti, ani brblání v hospodě nebo před obchodem. Je to jasné a neanonymní vyjádření postoje, které chce mnohem víc úsilí. Dokumentaci připomínkoval i Výbor pro rozvoj průmyslové zóny zřízený zastupitelstvem Soběslavi.
Letos poprvé jen jako návštěvník. Lehké moderování diskuze s biskupem Václavem Malým se nepočítá.
Neběhat mezi kostely, neřešit program, překlepy ve skládačce. Jen nasávat atmosféru. Ne, nelituji těch více než deseti let organizování. Ani náhodou. Jen můžu poprvé prožít Noc jinak.
A mám velkou radost, že při ohlédnutí za Nocí můžu dát tentokrát prostor i někomu jinému. Pozvání do Kozího notesu přijala Martina Plátová. A vy se můžete s chutí vrhnout na dva texty, zápisky z deníků, dojmy z Noci. Texty doplňují parádní fotky Miloše Bučinského.
Co si objednáš a co ti přijde z Wishe. Snad už klasický meme, který baví sociální sítě a dá se udělat nejspíš na jakékoli téma. V Soběslavi to platí bohužel velmi často o městských projektech.
Jedna z vizualizací z webu města. Na vzrostlé stromy v prostoru P+R parkoviště si nechte zajít chuť. I tento vizuál ovšem umísťoval stromy do úzkých rabat mezi parkující automobily.
Poslední případ, na který by se tento, bohužel velmi hořký, vtip dal použít, je záchytné parkoviště u autobusového terminálu. Očekávaný a potřebný projekt dopadl v Soběslavi jako obvykle. Fušersky.
Byla tu šance na opravdu současný terminál s kvalitní infrastrukturou akcentující modro-zelené standardy. Jenže…
Noc kostelů. Zvládli jsme desítku. Jo! Už deset let otevíráme kolem Letnic, toho v Čechách téměř neznámého svátku, dveře soběslavských kostelů. Dnes už to sice není taková masová akce, kdy se nám lidé do kostela pro obrovský zájem sotva vešli, ale přesto si myslím, že si Noc své příznivce našla a že zájem nepolevuje.
Myslím, že je to i proto, že Noc je o kostelech jinak. Zahajujeme sice každoročně ekumenickou bohoslužbou, tedy akcí navýsost náboženskou, ale jinak se Noc těm běžně chápaným náboženským kategoriím vymyká. Ukazuje jinou stránku víry a duchovna. Ne protažené obličeje, pietně sepjaté ruce. Nechápejte mě špatně, neodsuzuji klidnou usebranou zbožnost, jen poukazuji na to, že víra a zbožnost může mít mnoho tváří. Třeba tu vtipnou, která si dovede i ze sebe sama dělat legraci a nebrat se smrtelně vážně. Jak se ostatně mohli přesvědčit všichni, kdo zavítali na světoznámou hru Jozue do evangelického kostela, nebo na večerní čtení ke sv. Vítovi.
“Věřím jenom těm průzkumům, které sám zfalšuji,” uvedl starosta Jindřich Bláha v Hlásce v únoru 2020 v reakci na hodnocení Soběslavské hlásky spolkem Oživení, z.s. Tento nezávislý spolek se věnuje hodnocení radničních periodik již od roku 2006.
Hláska v auditu nedopadla nikterak hvězdně, skočila spíš jako Trouba. Auditoři to následně schytali od starosty i od redakční rady. Čekat od starosty nebo redakční rady sebereflexi bylo bláhové.
10.367.054,- Kč. To jsou dosavadní městem vyčíslené náklady na realizaci 893 metrů bruslařské a výukové cyklistické dráhy v Soběslavi. Je to málo, je to hodně? Statistika říká, že průměrné náklady na stavbu cyklostezky v ČR jsou kolem 5 miliónů korun. V Soběslavi jsme tedy na dvojnásobku. Zatím. Radní už totiž chystají další investici do tohoto projektu. Osvětlení. Předpokládané náklady jsou zatím podle místostarosty Pavla Lintnera neznámé, s trochou googlení se dají odhadnout na nějakých dalších minimálně 300 tisíc Kč.
Celá věc podle vyjádření místostarosty na zastupitelstvu 16.2.2022 bezproblémová a občané ji chtějí. Já ji za úplně bezproblémovou nepovažuji. Zeptal jsem se tedy pana místostarosty na pár detailů, mj. i na to, z jakých podkladů vychází onen zájem obyvatel. Dozvěděl jsem se mj., že město nemá k dispozici žádné měřitelné údaje o vytíženosti dráhy ani o zájmu o osvětlení. Údaje si prý pan místostarosta “mnohokrát ověřil vlastním pozorováním v této lokalitě”. Projekt podle sdělených informací “předpokládá, že k osvětlení bude použito 22 LED světelných zdrojů o příkonu 40 W umístěných na stožárech výšky 6 m ve vzájemné vzdálenosti cca 40 m”.
Soběslavská dráha. foto: webové stránky Města Soběslav
Trochu málo informací na projekt za stovky tisíc. Zvlášť, když z vlastní zkušenosti vím, jak detailní informace jsou schopni radní požadovat u malých občanských aktivit, které město nestojí ani korunu.
Poslední rok se na zastupitelstvu vždy řeší i tzv. rozvoj průmyslové zóny. Slovo “rozvoj” píšu obvykle v uvozovkách nebo jej uvozuji slovem “takzvaný”, protože podle mého o žádný rozvoj nejde. Představený návrh společnosti Exprin, jakkoli byl už několikrát upraven, je zátěží a projektem minulosti. Místo země a města pro budoucnost nás zóna staví do pozice montovny a laciného překladiště minulosti.
Požehnaný večer a noc mezi “Učiň mě, Pane, nástrojem…” a “Laudate omnes gentes, laudate Dominum…”. Tedy mezi mezi modlitbou sv. Františka z Assisi zhudebněnou Petrem Ebenem a chvalozpěvem z Taizé. Tyhle dva zpěvy už nějak tradičně vymezují čas Noci kostelů v Soběslavi. Čas mezi ekumenickou bohoslužbou, která propojuje křesťanská společenství našeho města a se kterou putujeme od kostela ke kostelu, každý rok jinde, každý rok společně. A mezi zpěvy z Taizé, kterými každoročně, už v malé skupině ponocných, těch, kteří ještě neusnuli, Noc uzavíráme v kostele svatých Petra a Pavla.
“Tak nám jmenovali výbor,” chtělo by se zvolat s paní Müllerovou ze Švejka.
Zastupitelstvo města Soběslavi schválilo složení výboru pro průmyslovou zónu. Od zveřejnění záměru stavby logistického centra na stránkách krajského úřadu uplynul téměř rok. Máme důvod radovat se?
Výbor sám o sobě jistě není špatná věc, pokud funguje, má jasný mandát a silnou pozici. Vznik toho soběslavského je ovšem spojen s několika vykřičníky, které nás mají varovat. Předně výbor vznikl až poté, co rada města selhala ve vyjednáváních s petičním výborem a svým způsobem i s developerem zóny. Jasné vize města nebyly nikdy formulovány. Radní Alena Krejčová místo toho přišla na zastupitelstvo s návrhem, aby jednání o zóně, údajně kvůli transparentnosti, převzal nový výbor, který navrhla k tomu účelu zřídit. Navržená metodika obsazení výboru nebyla motivována až tak odborností, jako stranickou vůlí. Strany zastoupené v zastupitelstvu mohly nominovat své zástupce do výboru podle síly mandátu jednotlivých zastupitelů. Rada se tak zbavila odpovědnosti za jednání, resp. přenesla odpovědnost na zastupitele.