“Věřím jenom těm průzkumům, které sám zfalšuji,” uvedl starosta Jindřich Bláha v Hlásce v únoru 2020 v reakci na hodnocení Soběslavské hlásky spolkem Oživení, z.s. Tento nezávislý spolek se věnuje hodnocení radničních periodik již od roku 2006.
Hláska v auditu nedopadla nikterak hvězdně, skočila spíš jako Trouba. Auditoři to následně schytali od starosty i od redakční rady. Čekat od starosty nebo redakční rady sebereflexi bylo bláhové.
Kvalikom to jistí
Rok 2021 přinesl panu starostovi konečně příležitost k průzkumu, kterému je ochotný věřit. Zaplatil si z obecní kasy svoje hodnocení Soběslavské hlásky. Přesně podle motta, které v únoru 2020 chybně připsal ve své filipice proti auditu Hlásky Churchillovi (tento citát pochází paradoxně nejspíš od Josepha Goebbelse, který jím chtěl znemožnit právě Churchilla). Audit Hlásky v roce 2021 zpracoval naprostý nováček agentura Kvalikom, z.s. , který hodnotí radniční periodika “už” (!) od roku 2019.
Spolek Kvalikom se na webu honosí záštitou Ministerstva pro místní rozvoj, tuto informaci samozřejmě přebrala i redaktorka Nováková do své zprávy o výsledku soutěže a použila zavádějící spojení “pořádá pod záštitou”, které vyvolává dojem trvalosti. Pravdou ale je, že Ministerstvo záštitu uděluje jen na konkrétní akci. V případě soutěže radničních listů byla záštita udělena jen pro rok 2021, pro rok 2022 již záštita udělena nebyla a Kvalikom tedy na svém webu uvádí zavádějící informaci. Žádnou trvalou záštitu ministerstva spolek nemá.
Chybějící metodika
Zatímco spolek Oživení přinesl jasnou metodiku a roky zkušeností, spolek Kvalikom žádnou metodiku nepředstavil. A nesdělil kritéria hodnocení ani na mou žádost. Nicméně alespoň uvedl, kolik čísel jeho auditoři viděli, než zpracovali hodnocení. Tři! No není to skvělé? Přitom ještě v roce 2020 redakční rada Hlásky rezolutně odmítla tehdejší hodnocení zpracované spolkem Oživení s poukazem, že: “Na základě pěti čísel (Oživení z.s. hodnotí na základě pěti čísel) není toto možné objektivně posoudit.” Vida, z pohledu redakční rady zdá se nezáleží na počtu čísel, ale především na tom, zda je výsledný výrok pozitivní nebo negativní.
Stejně tak je zajímavé, že v roce 2020 o auditu Oživení starosta Bláha prohlásil: “Kritéria hodnocení se jeví jako subjektivní.” O auditu, který jednoznačně nedoložil metodiku hodnocení ani jedné kategorie, pak už nic takového říkat netřeba. Vše je v pořádku, dostali jsme, co jsme si (z obecních peněz) zaplatili. Hlavně, že máme cenu z 3D tiskárny, že.
“Místní zpravodaj získal cenu za 1. místo v okresním kole v soutěži Radniční listy roku 2021, kterou pořádá Spolek Kvalikom pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR,” oslavně hlásala redaktorka o účasti Soběslavské hlásky v okresní soutěži radničních periodik pořádané Kvalikomem. Zpráva, která se objevila jak na webu města, tak pochopitelně na stránkách samotné Hlásky – a dokonce už v tolik toužené barvě a s obrázkem. Kvalikom jistě zvedne Hlásce v dalším ročníku hodnocení body, protože je konečně barevná. Ostatně hodnocení grafické úrovně je tak to jediné, v čem se dá Kvalikomu věřit.
První nebo předposlední?
Oslavované první místo v okresním kole ale znamená zároveň místo předposlední. V hodnocené kategorii si totiž účast zaplatily pouze dvě radnice – ta soběslavská a pak jistebnická. Počet účastníků soutěže na webu města paní redaktorka neřešila. V oslavném textu v dubnové Hlásce pak přizná, že hodnocena byla tři periodika (bůh suď – mně z Kvalikomu napsali o dvou, obě čísla nicméně ukazují na nesmyslnost výroku o vítězství) a dále mělní informací, když uvádí, kolik bylo zapojeno periodik z celého kraje. Tato informace nemá žádný význam pro relevanci umístění Hlásky, protože ta byla hodnocena jen ve srovnání okresu a to ještě v kategorii sídel od 2 do 10 tisíc obyvatel. Důležité však bylo podat zprávu tak, aby Hláska vypadala hvězdně a hlavně podpořit avizovaný přechod na barevnou podobu Hlásky. Skvělý marketing, který se bohužel míjí se skutečností.
Dotazník
Zaujetí redakční rady vizuální podobou Hlásky hraničí až s posedlostí. Věnoval se jí z velké části i dotazník, který po šílených několikaletých (!) porodních bolestech redakční rada Hlásky vrhla mezi občany. Právě dotazník byl jedinou aktivitou, kterou se rozhodla redakční rada uskutečnit po diskuzi nad výstupy auditu zpracovaného Oživením. Tehdy jsem to s povděkem kvitoval, i když jsem to považoval za žalostně nedostatečnou formu sebereflexe redakční práce.
Navzdory tomu, že původně měl být dotazník určen pro občany 21. století, skončilo to u vystřihování papírků a odnášení do boxu kdesi ve vestibulu radnice. Původně schválená elektronická verze dotazníku byla v tichosti pohřbena, aby, jak píše paní redaktorka, “byla zajištěna prospěšná zpětná vazba a zabránilo se manipulaci a zkreslení výsledků.” A dodává: “Redakce by pak neměla kontrolu, kdo v anketě hlasuje.” Tuto šílenost neváhala obhajovat na jednání zastupitelstva města i jedna členka rady města. K tomu se báječně hodí zase slova pana starosty, jimiž nespokojeně útočil na výstupy auditu Hlásky provedené Oživením: “A tak se třicet let od sametové revoluce setkáváme s tím, že nám někdo opět říká, jak se máme “správně” chovat a myslet.” Od něj to má obzvláště hořkou pachuť.
Celý dotazník byl motivován tím, “aby mělo dotazování co největší vypovídající hodnotu a bylo efektivní,” a proto “potřebuje redakce získat co nejvíce odpovědí.” Tolik zápis z redakční rady z března 2021. To je rok (!) poté, co se redakční rada odhodlala vůbec průzkum udělat a zadala jej redaktorce. Ta pro co nejvyšší účast zvolila formu vystřihovánky spojené s nákupem hlasovacích lístků, jinak se totiž celá anketa popsat nedá. Vyhodnocení dotazníku přichází až po dvou letech od doby, kdy redakční rada uložila redaktorce anketu mezi občany provést! A úspěšnost toho dva roky pilovaného projektu? “Zapojilo se do sta respondentů,” píše redaktorka ve vyhodnocení a následně se věnuje jakémusi procentickému rozdělení respondentů podle pohlaví, věku a vzdělání. Zapojilo se prý nejvíce lidí v kategorii „61 a více let“ a „46 a více let“. To vypovídá mimo jiné o tom, že redaktorka zvolila úplně špatnou metodu na podchycení co nejširšího spektra občanů. Nejvtipnější ale je ten podstatný údaj o počtu odevzdaných odpovědí – „do sta respondentů„. Co to je proboha za údaj? Kolik hlasujících tipujete, milí čtenáři?
Mlžení o návratnosti dotazníku
Nápověda, která nepomůže: Soběslavská hláska vychází ve 2000 výtisků. K dispozici bylo tedy 2000 hlasovacích lístků, které jste si za drobný peníz mohli zakoupit jako štěstí na pouti.
Inu, vrátilo se jich 43, tedy lehce přes 2%. Pravda, je to do stovky, ale tímto stylem bychom klidně mohli říct i „do dvou set” nebo zaokrouhlit rovnou na pětistovku. Mlžili bychom asi tak podobně. Je to stejně zkreslující informace, jako ta o vítězství v soutěži o radniční listy.
Hláska zůstává troubou
Hláska zpackanou anketou i účastí v nejasně metodicky uchopené soutěži Kvalikomu jen potvrdila, že zjištění prvního auditu byla v pořádku. Redaktorka s podporou redakční rady jede dál, teď nově v barvě, v zajetých kolejích. S přehnanou snahou o dobrý dojem z grafiky (jakkoliv je vizuální styl důležitý), neváhá servírovat přesně a pouze ten typ informací, které vedení města oceňuje.
Vedení města si koupilo audit, který říká, že Hláska je super a hlavně transparentní a objektivní. „Věřím jenom těm průzkumům, které sám zfalšuji.“ Ten výrok byl před dvěma lety vytištěný ještě v černo-modré verzi Hlásky, ale obávám se, že nyní by jej vytiskli klidně znovu. Jen v barvě a jinou, v anketě čtenáři doporučenou, velikostí písma.
edit: Kvalikom po výzvě Ministerstva pro místní rozvoj odstranil zavádějící údaj o udělené záštitě ze svých webových stránek.