Parámo

Lze být na zemi a přitom v nebi?

Jdi cestou vody
proti proudu řeky.

Vyjdi do hor
až půda ztěžkne
nasáklá vodou.

Jdi zeleným svahem vzhůru
sleduj stříbrné provazy vodopádů
poslouchej zvuk peřejí,
jak se dravě vrhají přes kameny
dolů z nebe.

Nelekej se závoje mraků
projdi skrz mlžnou oponu
zmáčený jemným deštěm.

Tam nahoře
zem pod tvýma nohama rozkvete
fialovými hvězdami hořečků
červenými plameny kastilejí
zlatem třezalek
modrými svícemi kosatců.

Jdi mezi hvězdnými sloupy puyi
po zvlněných pláních
mezi chocholy trav,
kde se pasou lamy.

A přijdeš do kraje tisíců zrcadel,
co odráží krásu oblaků i hor
Fouká chladný vítr.
A když slunce pozlatí vrcholy
a v oblacích se otevřou blankytné oči,
pochopíš, že jsi v nebi,
přestože nohama stojíš v mokrém mechu
ztěžka dýcháš, uši ti zalehly.
Srdce buší a do očí se derou slzy.

Bůh je.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.