„Bylo to strašně krásný.“
Věta, kterou pro její banalitu a podivný kontrast mezi „strašně“ a „krásný“ nesnáším, byť ji sám užívám, na zahájení Svatováclavský hudební festival sedí.
Brittenovo Válečné requiem je strašně krásný!
Je to dílo, které vás převálcuje a přesto vám dá prostor se nadechnout, přemýšlet, plakat a snad vám dá i naději. Třeba v tom duetu vojáků „Let us sleep now…“, do kterého zní z dětského chóru na kůru andělské: „In paradisum…“
Válečné requiem není skladbou, kterou budou milovat diktátoři. Není oslavou dosažených úspěchů, hrdinů, územních zisků. Je obžalobou a smířením.
„Nevkládej svoji ruku na chlapce, aniž mu nijak neubližuj. Tam hleď – za rohy chyt se beran v křoviscích… Berana Pýchy raději obětuj. Stařec však neposlechl, zabil syna – a půlku dětí Evropy tak stíná.“
Tahle podoba Izákova příběhu vypovídala výmluvně o světové válce v roce 1962 v Coventry na premiéře díla a bohužel vypovídá stále o našem světě.
Ostravské provedení monumentálního Brittenova díla v kostele Panny Marie Královny v Mariánkách bylo nesmírně silné ve všech ohledech. Kdy se vám naskytne možnost slyšet dva sbory a rozsáhlý symfonický orchestr tak, že vibrují i kostelní lavice, a přesto slyšíte hudbu a zpěv a ne hluk. Hřmotná jízda jezdců Apokalypsy i něžný, chápající duet tenoru a barytonu. Objetí živých a mrtvých.
Bůh je vpravdě mysterium tremendum et fascinans a člověk je obrazem Božím, takže proložení sentencí zádušní mše slovy protiválečnými, vztaženými k člověku, je hlavně silnou výpovědí o nás. O tom, co člověk ve dnech hněvu činí druhému člověku. Tehdy, na bojištích první a druhé světové války, i nyní, na bojištích dnešních válek, kde stařecká pýcha nehledí na volání andělů.
Díky za tenhle kus a volám bravi tutti!
Benjamin Britten | War requiem
kostel Panny Marie Královny v Ostravě Mariánských Horách, 2.9.2025
Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Pražský filharmonický sbor za řízení Lukáše Vasilka
Dětský sbor Radost, Praha ze řízení Jana Pirnera
sólisté:
Suzanne Bernhard, soprán
Kyle van Schoonhovem, tenor
Jóhan Kristinsson, baryton
PS: Ó, jak smutné bylo vidět jen muže mezi řečníky při zahájení takového festivalu. A jak smutné bylo přidat si k primátorskému spojení „géniuse Janáčka“ (sic!) kdysi v Brně jiný primátorský výraz „při poslechu requiemu“ (sic!). Naopak díky přítomným biskupům (ŘK a SCEAV) za rozumnou a dobrou zprávu pro všechen lid.