Abych vyvážil, že jsou prý velikonoční betlémy smutné, vystavuju ve Veselí.
Během vánoční domácí výstavy betlémů jsme se dohodli s vedoucím Blatského muzea Danielem Abazidem, že spácháme výstavu velikonočních betlémů na pobočce ve Veselí nad Lužnicí v krásně opraveném Weisově domě.
Velikonoční betlémy
Velikonoční betlémy se podařilo doplnit pěknými artefakty z Blatského muzea a vznikla komorní výstava představující fenomén velikonočního betléma a Velikonoce nikoli jako svátky jara, ale jako úhelný kámen křesťanské víry v Boží lásku až do krajnosti a v naději na vzkříšení a vysvobození z otroctví.
Výstava Juxta crucem se soustředí na papírové velikonoční betlémy a představuje ucelený soubor těchto betlémů rakouské, německé a české provenience v průběhu téměř dvou a půl staletí.
Nejstarší betlém je Hallerův papírový betlém z počátku 19. století vydaný jako reprint betlémářským spolkem v Telfsu. Nejnovější je pak vydání betléma Anny Branišové Od Getseman ke Vzkříšení z roku 2022.
Celkem je představeno osm betlémů, resp. sedm betlémů a jeden Boží hrob. Je to zřejmě největší soubor papírových velikonočních betlémů dostupný v České republice prezentovaný takto uceleně.
Další exponáty
Betlémovou část doplňují plastiky, obrazy, podmalby na skle a předměty lidové zbožnosti upomínající velikonoční události, včetně vzácných knih s vyobrazeními pašijí z fondu Husitského muzea v Táboře. Nový život pak výstava vdechla dvěma vojákům, stráži z dnes už neexistujícího Božího hrobu v Janově u Soběslavi. Ti se zatím dočkali oprášení a základního zpevnění a stráží po dobu výstavy schodiště ve Weisově domě v očekávání vzkříšení, rozuměj restaurování v Blatském muzeu. Tihle hoši ve zbroji na výstavu doputovali díky péči faráře Jana Hambergera.
Kdo za to může?
Není to moje první spolupráce s Blatským muzeem, ale je to moje první autorská výstava, dá-li se to tak nazvat. To celé by nevzniklo bez podpory muzea a skvělé spolupráce se spoluautorkou a kurátorkou výstavy Lízou Faktorovou. A další žena stojí i u zrodu celé myšlenky. Bez Lenky Scholzové, mé betlémářské kamarádky, by nevzniklo vůbec nic a já bych dál tvrdil, že velikonoční betlémy dělat nebudu. Lenka byla první, kdo mě vyhecoval, abych zkusil udělat jednoduchý betlém Anny Branišové. A jak to tak s betlémy bývá, je to návykové. Následoval Arnoldův Pašijový betlém… a zbytek už můžete vidět ve Veselí. Lenka na výstavu dodala skládací pop-up betlém ala Vojtěch Kubašta.
Zrání betlémářovo
Výstava je nejen průletem světem papírových velikonočních betlémů, ale také galerií vývoje jednoho betlémáře. Nejstarším zhotoveným betlémem je Knapovského oustecký Postní betlém. Ten je ještě v jednoduché instalaci na barveném polystyrenu. Posledním kouskem, dokončeným den před vernisáží, je zmenšenina Božího hrobu podle předlohy Josefa Arnolda staršího z poloviny 19. století, která byla později vydána tiskem jako tzv. domácí Boží hrob. U něj jsem už zúročil zkušenosti ze stavby betlémů nabyté během několika let a taky novou řezačku. Upgrade je, myslím, vidět jak v materiálech, tak v provedení. Za Boží hrob vděčím betlémářskému spolku v Meranu. Poslali mi jej jako bonus k Plattnerovu vánočnímu betlému, který jsem od nich objednával. Josef Arnold starší je tak zastoupen hned dvakrát – samostatným Božím hrobem a Pašijovým betlémem, který kombinuje figury betléma a hrobu.
Vernisáž a kdy na prohlídku
Vernisáž se podařila. Lidí přišlo akorát, abychom se všichni vešli a neušlapali. Atmosféra byla příjemná doplněná klavírním minirecitálem Blanky Novotné i malým velikonočním poselstvím soběslavského faráře Jana Hambergera, které, jako obvykle mířilo úplně přesně.
Chystáme ještě komentované prohlídky 1.4., 8.4. (ta bude s koncertem) a 11.4. (určená především pro betlémáře).