Raději skutečnou bezpečnost!

,,Stejně tak je třeba důsledně trvat na tom, že aplikace § 125f zákona o silničním provozu má být střízlivá, tj. například rozmístění automatizovaných technických prostředků k měření rychlosti má kopírovat problematická dopravní místa, nikoliv sloužit k naplnění obecních rozpočtů.“ -nález Ústavního soudu z 16.5.2018, sp. Zn. PI. ÚS 15/16

Policie zamítla žádost města Soběslavi o instalaci automatického technického prostředku na měření rychlosti, rozuměj úsekového měření rychlosti na silnici I/3.

Starosta Soběslavi je rozhořčen, městské infocentrum pochopitelně ihned přispěchá s klikbajtovým titulkem: „Přinášíme špatnou zprávu nejen pro občany města týkající se prevence BESIP” a následným neprofesionálním jmenovitým obviněním člověka, který je podepsaný za Dopravní inspektorát PČR pod příslušným posudkem, který hodnotí účelnost a smysluplnost navrženého úsekového měření. O skutečném obsahu zprávy dopravního inspektorátu se mlčí.

Jde tady ale skutečně o ohrožení bezpečnosti občanů „tendenčním způsobem“ (sic!) argumentace ze strany dopravního inspektorátu, jak píše starosta Bláha?

Na to už si musím pročíst detailněji zprávu dopravního inspektorátu a žádost o přezkum, který požadovalo prostřednictvím osobních intervencí starosty Bláhy město Soběslav.

Křižovatka Obchodní ulice / silnice I/3

Bavíme se o silnici I/3 z Tábora do Soběslavi. Radar chtělo město instalovat na příjezd do města ke křižovatce s Obchodní ulicí. Argumentace byla jasná – řidiči na příjezdu do města nedodržují rychlost, ergo působí nehody a ohrožují občany.

Policie ve svém posudku důsledně analyzuje nehody v předmětném úseku za více než deset let a konstatuje, že ani v jednom případě nebyla příčinou nehody vysoká rychlost. Nejčastějším důvodem je nedání přednosti v jízdě. Dále policie vyhodnocuje i množství vozidel, která překračují v předmětném úseku rychlost, je to téměř každé třetí vozidlo. Není divu, jsme na příjezdu do obce. Myslím, že s takovou by radar mohl být v každé obci.

„Chcete bezpečnost? Upravte křižovatku,“ vzkazuje dopravní policie

Nicméně dopravní inspektorát konstatuje, že bezpečnost nelze redukovat na problematiku dodržování rychlosti a s ohledem na závažnost a hlavně důvody nehod radar místě nepovažuje za opravdové řešení. Navrhuje však městu provedení opatření, která by účinným způsobem bezpečnost v lokalitě zvýšila -jde o soubor opatření, která by vedla k humanizaci prostoru křižovatky, např. snížit šířku jízdních pruhů, na vjezdu do obce vytvořit vjezdový ostrůvek, případně upravit stávající křižovatku silnic 1/3, 11/135 a místní komunikace ul. Obchodní na křižovatku okružní.

Když argumenty schází

Podle starosty města je toto „tendenční“. Neuvádí pro toto tvrzení ani jeden důvod a ještě přidává, že dopravní inspektor Cihelna zcela ignoruje potřeby kriminální policie. Ty si prý pan starosta osobně projednal s vedoucím a náměstkem ředitele krajského ředitelství pro službu kriminální policie a vyšetřování. Data z radaru by tak, podle starosty, nejspíš mohla posloužit i kriminální policii při vyšetřování. Jistě, chápu, že kriminální policie by ocenila větší množství kamer a sledovacích prostředků při vyšetřování zločinů, ovšem pochybuji, že soběslavské měření rychlosti by zásadní způsobem snížilo míru kriminality ve městě nebo přispělo k objasnění nějakých činů. Namísto vypořádání argumentů dopravního inspektorátu ohledně bezpečnosti silničního provozu přichází obvinění z „tendenčního postupu“ a důležité potřeby kriminální policie.

Bezpečnost, když se to zrovna hodí

Hořce úsměvné je to hned z několika důvodů.

1.  Město vytrvale navzdory statistikám tvrdí, že kamery měřící rychlost zvýší bezpečnost v úseku, který je problémový úplně z jiných důvodů. Jedním z nich je absence světelné signalizace nebo přebudování dopravně vskutku nepříjemné křižovatky u supermarketů na křižovatku okružní. O tom ostatně v Soběslavi posloucháme pohádky již několik let. Ale jako všechno v Soběslavi – bylo by to složité.
2. Město ve svých vyjádřeních slovy starosty naprosto ignoruje věcnou argumentaci dopravního inspektorátu a obviňuje jej namísto toho z tendenčnosti a ignorování potřeb kriminalistů.
3. Město opět ignoruje i vlastní dokument Program rozvoje města, kde je také jasně ukázána statistika nehod v předmětném úseku. Tam je jasně vidět, kde jsou hlavní kolizní místa a z logiky věci i statistik vyplývá, že hlavním problém v lokalitě je nedání přednosti v jízdě. Většina nehod skončí pověstným ťukancem na parkovišti při cestě na nákup do jednoho ze supermarketů, kterými je křižovatka obklopena. Překročení rychlosti nebylo v žádném z případů důvodem dopravní nehody.
4. Je mimochodem zajímavé, že ve stejné době, kdy se řešila tato kauza, se město vyjadřovalo zlehčujícím způsobem k bezpečnostní situaci nové školní jídelny. Tam přitom město prosazovalo navzdory postoji ředitele ZŠ takové řešení, kde děti a studenti měli nadále při cestě na oběd překonávat jednu z hlavní silnic ve městě. Ta si přitom statistikou nehod nezadá se situací na křižovatce I/3. Naštěstí tato verze školní jídelny padla, ovšem nikoli z důvodů bezpečnosti dětí. Bezpečnost má v Soběslavi zjevně dvojí metr…

O bezpečnost tu nejde

Celá tato patálie s radarem tak ve skutečnosti není o bezpečnosti, jak se nám starosta a infocentrum snaží namluvit. Byl to pokus o naplnění toho, před čím ve svém judikátu varoval Ústavní soud: radary tu nemáme k naplňování městských pokladen a mají být používány pouze tam, kde je k tomu oprávněný důvod.

Městu Soběslav se takový důvod nepodařilo prokázat. Pokud by mu šlo skutečnou o bezpečnost, volí taková opatření, která povedou k humanizaci prostoru jak u supermarketů, tak v jiných místech města.

Kdyby představitelé města se stejnou razancí postupovali u opravdových dopravních řešení, měli jsme už na Obchodní dávno okružní křižovatku a vůbec celý design této ulice by vypadal jinak.