Dnes tradiční „must see“ lokality. Skálholt, Geysir, Gullfoss, þingvellir. Všechny jsou oceňovány zaslouženě. Dobrá, Skálholt stojí trochu stranou, není atraktivní vzhledem, ale obsahem. Je to nejstarší biskupství na ostrově, od roku 1056, společně s biskupstvím v Hólaru. Dnes už sídlí biskupové v Reykjavíku. Nicméně tato dvě starobylá místa mají stále svůj význam a jsou spravována pomocnými biskupy. Momentálně mají na Islandu biskupku (další kladný bod). Zdejší kostel nepůsobí zvenčí nijak okázale, ale uvnitř je krásný. Ano, opět vyzdvihnu čistotu interiéru a světlo.
Geysir dal název všem gejzírům, takže je jasné, co tam je. Starý Geysir už tryská jen sporadicky, ale slušně ho zastupuje Strokkur (vždy po několika minutách až do výšky 25 m). Nejhezčí je stejně bublina na začátku erupce.
Kousek od Geysiru je na řece Hvítá zlatý vodopád Gullfoss, dvě mohutné kaskády v zaříznutém kaňonu. Na vodopád vás krom cedulí a parkoviště může upozornit nanejvýš vodní tříšť, nečekali byste ho.
V místě, kde se trhá Evropa a Amerika, sněmoval nejstarší „parlament“ Alþing. A musím říct, že krásnější místo ke sněmování si vybrat nemohli. Úchvatné! Silné!
Dost však bylo slunce, je třeba přepnout do islandského módu počasí, proto jsou dnešní fotky … ehm … zamlžené. Dobré pro test všech těch membránových textilií. A také pro test geotermálního koupaliště na břehu jezera Laugarvatn. Luxus. Opět obdivuhodný příklad architektury, přitom pokorný, skvěle zapojený do terénu, funkční.
