V prosincové Hlásce se objevil článek paní Pekárikové, který volá po férovějších platbách za odpady. Jak to tedy je? Je možné, abychom platili za odpad méně?
Odpovědět na tuto otázku není úplně snadné. Systém plateb však férovější být může. Má to ale háček…
Vzhůru do koše
Roční poplatek za odpady je jen špička obrovské pyramidy. Pojďme se trochu podívat na její jednotlivé úrovně a na konci si možná každý z nás bude schopen odpovědět sám.
Když chci platit za odpad méně, měl bych ho méně produkovat. To je základní předpoklad celé úvahy. Začneme tím, že se podíváme do svého koše. Netřeba se pohoršovat, analýza produkovaných odpadů podle složek je úplným základem. Klidně si řekněte, že je to vědecký postup, bez znalosti vstupů do systému nemůžeme systém dobře nastavit. A vstupy do našeho systému začínají ve Vašem odpadkovém koši. Tedy, jste si jistí, že vše, co máte ve svém koši musí být ve směsném komunálním odpadu? Plast, neznečištěný papír, plechovky, sklo? Třídíte je? Výborně, bod pro Vás. A co biologicky rozložitelný odpad, takzvané BRKO? Uvažujte teď jen rostlinné zbytky – košťály od zeleniny, slupky od brambor, kávová sedlina, sáčky od čaje, shnilé nebo zkažené ovoce. Třídíte ho? Kam? Máte kompost? Pokud máte zahrádku, je to snadné, pokud ovšem ne, zůstává nerudovské kam s ním? Víte, že kdybyste tenhle odpad důsledně třídili, ubude vám zhruba pětina až třetina odpadu v koši?
Ale proč všechny tyhle otázky? Protože když důsledně vytřídíte všechny odděleně sbírané komodity zjistíte to, co paní Pekáriková. Klasickou popelnici o objemu 240 l nenaplníte rozhodně za týden. Možná za 14 dnů, záleží na provozu Vaší domácnosti.
Door to door
Když ale spoustu věci do popelnice nedáte, zbydou Vám vedle, v taškách, v pytlích a co pak s nimi? Do kontejnerů na tříděný odpad, ale… Zase ale? Kde máte nejbližší sběrové hnízdo nebo sběrový dvůr? Daleko. A nechce se Vám tam, že? A to jsme takříkajíc u jádra pudla. K tomu, abychom mohli minimalizovat množství směsného komunálního odpadu, tedy té zbytkové nevytříditelné masy, potřebujeme pořádný systém sběru vytříděných komodit. Evropská komise i naše legislativa pracuje s termínem “systémy door to door”, tedy “ode dveří ke dveřím”. To vystihuje známou skutečnost, čím blíže máte k popelnici, tím je třídění snazší. Vůbec nejsnazší je, když máte popelnici doma. A popelnice nemusí být vždy plechová, na vytříděné komodity to může být třeba i barevný pytel. Systémy, kdy svozová firma odváží tříděné odpady od obyvatel stejně jako klasický směsný komunální odpad (SKO) jsou už poměrně rozšířené. Často to bývá právě forma pytlového sběru. Někdy občané dostanou vlastní barevné popelnice. A svezené pytle, stejně jako popelnice, se dají evidovat. Ano, jak uvedl kolega Mošnička z odboru ŽP, máme tu i popelnice s čipy. V dnešní době, kdy téměř každý má chytrý telefon a platební kartu, není těžké zavést systém čipových popelnic s evidencí naplněnosti. Tyhle systémy fungují už v některých českých obcích, zpravidla těch menších. Náklady na zavedení zatím nejsou příliš malé a vybavenost svozových firem musí doznat změn. Ne každý je na to připraven. Ale když se hledá a poptává…
Jihlava a její Program zodpovědného nakládání s odpady.
Město má zaveden tento program od 1. 7. 2014. Buď se rozhodnete pro variantu „Vím, kam s odpadem“ nebo pro variantu „Třídím zodpovědně a má to smysl“.
První varianta motivuje k návštěvě sběrných dvorů alespoň 4x ročně. Cílem je podpořit odevzdávání vysloužilých elektrozařízení, třídění kovů (plechovky a hliník), tuků a nebezpečných odpadů tak, aby skutečně končily na sběrovém dvoře a ne ve SKO. Zajet 4x ročně na sběrový dvůr není nic neobvyklého. Do této varianty se navíc započítává i svoz BRKO vlastními silami, stačí tedy 2x ročně uklidit zahradu a odvézt trávu nebo listí na městskou kompostárnu a máte polovinu splněnou.
Druhá varianta zohledňuje skutečnost, že občané, kteří důsledně třídí, vyprodukují méně SKO a tudíž jim svoz popelnice stačí v intervalu 14 dní. V obou variantách máte po splnění podmínek nárok na slevu 70 Kč z ročního paušálu, který je v současné době 680 Kč.
Město navíc nabízí poskytnutí nádob na bioodpad. Domácnosti s hnědou popelnicí mají automaticky nastaven svoz SKO na interval 14 dní. Čtrnáctidenní interval pro svoz SKO byl od 1.3.2016 nastaven ve všech rodinných domech. Všechny tyto domácnosti automaticky získaly úlevu na poplatku za svoz ve výši 70 Kč. Sleva je kalkulována podle skutečných nákladů na svoz tříděného odpadu. Pro rok 2017 bude tedy dosahovat výše 75 Kč.
Nyní (k 12.12.2016) je v systému zaregistrováno 8433 domácností, počet osob je tedy vyšší (Město umožňuje, aby poplatky za osoby v domácnosti platil souborně jeden člen. V případě splnění podmínek programu domácností mají nárok na slevu všichni její členové). Nárůst počtu osob v systému od roku 2014, kdy v něm bylo něco přes 2000 domácností, je způsoben zavedením sběru bioodpadů a snížením frekvence svozu u rodinných domů. Plnění podmínek kontroluje počítačový program a úředníci magistrátu. Ne každý dosáhne ve zúčtovacím období na slevu, podmínky v současné době splňuje 79% domácností. Zatím nebyl pozorován nárůst černých skládek, který by mohl souviset s provozem tohoto systému, spíše se jedná o nekázeň v okolí kontejnerů – odkládání elektrospotřebičů nebo objemného odpadu. Zavedení odděleného sběru BRKO potvrdilo, že s tímto krokem je možné bez obav zavést snížení svozu SKO (1x za 14 dní), pokud je dostatečná kapacita kontejnerů na vytříditelné komodity (papír, plast a další komodity).
Zdroj: Magistrát města Jihlavy
Každý odpad něco stojí
A teď přichází čas na otázku: můžete platit méně, když budete třídit? Můžete a měli byste. A myslí si to i Evropská komise a přišlo na to už i Ministerstvo životního prostředí. Říkáme tomu systém PAYT, “pay as you throw” neboli “zaplať kolik vyhodíš”. Přiznejme si ale jedno, nakládání s odpady skutečně není a nebude zadarmo. Pokud nechceme odpady prostě jen vozit do lesa, lomu nebo řeky, bude nás systém něco stát. Ostatně i ten, kdo zbytečně vyváží odpad do lesa za to platí – časem, pohonnými hmotami a vlastními silami – a riskuje pokutu a přinejmenším špatné svědomí. Zbytečně. Bez rizika může svůj odpad uložit na sběrovém dvoře. Zdarma a s vědomím, že odpad v lese neskončí, ale bude o něj odborně postaráno. Bohužel pro nás, ta péče stojí dost. Poplatky od občanů na ni opravdu nestačí. Ale opravdu je 50 nebo 70 korun měsíčně takový výdaj ve srovnání s ostatními poplatky? A přitom za takový poplatek máme týdenní svoz, popelnice na tříděný odpad a veškerý servis s tím spojený.
Férové platby
Ale zpět k PAYT. PAYT je tu pro ty, kteří třídí zodpovědně, a říká, že za tuto snahu by měli být občané odměněni, protože vyprodukují méně odpadu. Vytříděné složky jsou totiž ve finále komodity – zboží – jen ten nevytříděný zbytek je skutečným odpadem, kterého se opravdu musíme zbavit. Statistiky přitom uvádějí, že z běžné popelnice je pouhých 20% opravdu nevytříditelný SKO, zbytek jsou vytříditelné složky.
PAYT může vypadat různě. Někdy nám může připomínat onen proklínaný známkový systém. Zkrátka si zaplatíte určitý počet vývozů, ovšem s tím rozdílem, že je stanoven minimální počet vývozů. Ten se dá poměrně snadno stanovit podle dat o průměrné produkci SKO a množství vytříděných složek. Nejde tedy, jako u známek, zakoupit dva vývozy a zbytek odpadu nacpat do popelnice sousedovi nebo jej vyvézt do lesa. Někde třeba dostanou občané na výběr z několika velikostí popelnic na SKO, čím větší, tím dražší. Někde to jde ruku v ruce s četností vývozu. Někde se popelnice váží, někde se měří objem. V rozvinutých zemích (Německo), ale už i u nás, můžete narazit právě na čipové systémy.
Pyramida aneb Proč skládkujeme?
PAYT pracuje obvykle se třemi bonusy pro uvědomělé třídiče: bonus za třídění, bonus efektivního využívání sběrných nádob a bonus snižování produkce odpadů. Vychází se od základu tzv. pyramidy odpadového hospodářství. Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Když už vznikne, měli bychom zvážit, zda jej nemůžeme opravdu použít k původnímu účelu, pokud ne, klíčem je správné třídění a materiálové využití komodit, co nevyužijme materiálově, dá se využít energeticky a teprve poslední zbytek by měl končit na skládce. Bohužel ČR s jejími proklatě levnými skládkami je mezi evropskými zeměmi v materiálovém využití na chvostu. K čemu třídit, když máme levné skládky. To se ale mění. I naši legislativci si uvědomili, že pokud chceme držet krok s vyspělými zeměmi, musíme se odpovědně a vyspěle chovat i k odpadům a důsledně jít po pyramidě od základů. Skládkování zdraží, a to výrazně. Nová legislativa počítá s více než dvojnásobným růstem poplatků za skládkování do roku 2024. Tento fakt bychom měli zohlednit ve všech svých úvahách o odpadech.
Motivujeme třídiče
Pouze růst poplatků by ale byl cestou do pekel. Je třeba vytvořit podmínky, pro důsledné třídění a motivovat občany. Bonusy pro uvědomělé třídiče fungují například v Jihlavě. Občané, kteří se považují za vzorné třídiče, se zaregistrují do systému a na základě smlouvy a splnění povinnosti odvozu odpadu na sběrný dvůr alespoň 4x ročně dostanou od města bonus – slevu na ročním paušálu. Stejně to funguje pro občany, kteří si sníží četnost vývozů popelnice s SKO na interval 1x za 14 dnů. Ale pozor, i zde platí, že bez důsledně rozvíjené infrastruktury k třídění odpadů bude systém produkovat jen černé skládky a v poloprázdných popelnicích třídičů bude končit odpad od jejich nepořádných sousedů.
BRKO není žádné pírko
Jestli jste pečlivě prohlédli obsah koše, vybavíte si, že velkou část odpadu z domácnosti tvoří tzv. BRKO. Uvádí se, že BRKO tvoří 20%-30% objemu odpadu. Budeme-li jej tedy třídit stejně samozřejmě jako plast nebo papír, můžeme opravdu výrazně snížit zbytkový odpad. Navíc, BRKO samo o sobě působí problémy na skládkách a je škoda všechny cenné látky v něm zakopat na hromadu pod zem. Mnohem lepší je vrátit je přírodě ve formě hnojiva. Abychom s nimi mohli pracovat, je třeba zavést do systému i sběr této komodity. Mnoho obcí a měst to již dělá. Není to zdaleka jen záležitost obyvatel žijících v rodinných domech. BRKO se třídí i na sídlištích a v bytových domech. V rodinných domech se zahradou je vůbec nejlepším způsobem provozovat si na zahradě vlastní kompost, tak totiž nevznikne žádný odpad. Pochopitelně i kapacita zahrádky bývá omezená a zvláště v sezóně může být problém s posečenou trávou, listím nebo ořezanými větvemi. Právě tady nám mohou pomoci buď hnědé popelnice na bioodpad, tzv. kompostejnery, nebo sezónní sběr do velkoobjemových nádob. Za formu podpory třídění je možné považovat i tento systém. S vlastním kompostérem na zahradě nebo s hnědou popelnicí na BRKO, kompostejnerem, můžeme snadno snížit frekvenci svozu SKO. Obvykle pak stačí svážet v jednom týdnu SKO a v druhém BRKO. Tím je možné uspořit náklady na zavedení systému svozu BRKO. Zároveň tím občanům nabízíme novou službu. Benefity jsou zřejmé, je to přece systém door to door.
Kdy tedy budeme platit férově?
Až se městu podaří vytvořit pořádnou síť sběrových míst a nastavit optimálně svoz tříděných komodit. Svoz BRKO může být součástí tohoto systému, ale možná není nutnou podmínkou.
V současném stavu by v Soběslavi zavedení úlev od poplatků pro řádné třídiče pravděpodobně přineslo negativní jevy jakými jsou černé skládky a cizí odpady ve zpola zaplněné popelnici třídičů. Nicméně na druhou stranu platí, že město by se mělo vyvarovat zvyšování poplatků za odpady, pokud rezignuje na budování infrastruktury. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že investice do systému se vyplatí více než zvyšování poplatků. Například v Drážďanech se podařilo zefektivnit pomocí systému PAYT odpadové hospodářství směrem k vyšší míře třídění (mezi lety 1994 a 2008 pokleslo množství zbytkového SKO na třetinu, zatímco spotřeba domácností trvale roste) a odpovědnějšímu přístupu, aniž by od roku 2003 město muselo zvýšit poplatek za odpady.
Ještě před rokem měla Soběslav pouhých devět sběrových hnízd, na konci letošního roku je situace lepší. Přibyla dvě místa, obmění se několik starých kontejnerů, zavedl se sběr olejů na sídlištích, začal se svážet BRKO velkoobjemovými kontejnery. A tady je třeba chválit. Při svozu BRKO byli Soběslaváci vzorní! V kontejnerech končily opravdu jen tráva, listí a sem tam větve (ty bylo třeba vytřídit), ale žádný plast, směsný komunální odpad nebo jiné nepatřičnosti. Na příští rok bude město zahušťovat síť kontejnerů o další místa. Na hnědé popelnice si bohužel ještě počkáme. Větší počet sběrových míst je sice spojen s růstem nákladů na svoz, ale na druhou stranu k němu patří i jakási množstevní sleva, tedy snížení paušálu za obsluhu jednotlivého sběrového místa. Navíc, čím více se vytřídí, tím více město získá na odměnách ze systému EKO-KOM, tím méně zaplatí za skládkování. Získané odměny budou zpětně investovány do provozu systému.
Změna smýšlení k adventu patří
Obecně je třeba změnit smýšlení v tom smyslu, že stejně jako je normální pečlivě vybírat při nákupu, je normální i pečlivě třídit, přemýšlet než něco vyhodím, a také přijmout finanční odpovědnost za osud odpadu. Náklady odpadového hospodářství města jsou dnes tvořeny paušálními poplatky občanů a dorovnáním plateb z veřejných rozpočtů. Dnes můžeme říci, že systém sběru je nedostatečný a proto musí být solidární s těmi, kteří zatím netřídí. Pokud však dosáhneme jeho rozšíření, budeme moci platit férověji a systém posunout k větší soběstačnosti. Ten, kdo třídí, pak bude konečně zvýhodněn i jinak než dobrým pocitem.