Tak jsem měl dneska velkej plán. Je pěkně, svátek má Bernard, tož zajedu do Sokolovny v Sudoměřicích. Cestou jsem vymyslel, jak si dám zase šumavu a pivo a udělám takový vinšování: toast2bernard. K tomu ta fotka šumavský topinky s kopicí sýra a orosená sklenice Bernarda. Jakože vtipný a nápaditý. Uznejte. Od člověka, který každý rok bojuje s pochopením loga Karlovarskýho festivalu, kterej luští logo hotelu Miura v Beskydech a jiné záludnosti designu, je to výkon.
Jenže chyba lávky. Pondělí den zavírací, umrlcííí na regreacííí. Chvilku myslím na to zajet až do Bechyně, jenže nevím, jestli tam někde Bernarda mají a taky se teď už stmívá trochu dřív, tak aby mi nezhasli. Nerad jezdím s blikačkama. No, tak si holt dám pauzu na golfu v oboře. Pauzu si tam dát můžu, to je tak všechno. Protože pondělí. Na recepci sice sedí chlapík, ale prý: „Jako v muzeu! Šťastnou cestu.“
Bože, to maj fakt všechny hospody na Blatech v pondělí zavřeno? Nemaj! Zachraňuje Debrník. Umrlcííí se tu rekreujou ve středu.
Tož, na zdraví, pane Bernard!
