zápisky o cestování, kultuře, radostech i starostech jednoho Kozlíčka
Dvě naprosto odlišná nastudování.
Dvě naprosto výjimečná nastudování.
Berliner Barocktage 2022 – operní ochutnávka z dní plných skvělé muziky a mimořádných interpretů. Staatsoper unter den Linden | Berlín.
Lepší vstup do adventního času jsem si nemohl přát.
„A třeba umřít!“
Káťa
„Ve mně se život zastavil, Ježíši Kriste, a nemůže dál.“
Elina
Dvě velké tragické Janáčkovy hrdinky, Káťa a Elina na prknech brněnského Janáčkova divadla. Dva zahraniční soubory, dvě režisérky. Dva mimořádné zážitky.
Život v kleci zvyků, starých představ o něm. Život na břehu obrovské řeky, která svobodně plyne a rozlévá se od obzoru k obzoru. Krátký život, jemuž smrt je vysvobozením.
Život bez hranic. Od věků do věků. Sen? Štěstí? Ne. Život řídký, protažený. Jako když se máslo namaže na příliš velký krajíc. Omrzí země, omrzí nebe, a člověk pozná, že v něm umřela duše. Smrt jako limita, která naplňuje život smyslem.
Festival Janáček.
Hudební svátek, který překročil hranice země. Oběma směry. Ví se o něm a přitahuje svou výjimečnou světovou úrovní i zahraniční návštěvníky a zároveň přiváží i světové inscenace. Provází ho jedinečná atmosféra. Opojná symbióza mezi diváky, inscenacemi a tvůrčími týmy.
A jaké tedy byly Káťa a Elina/Emilia?
Pokračovat ve čtení „Festival Janáček 2022“Že Rusalka není pohádka, nebo přesněji „jen pohádka“, ale nabízí i další mnohovrstevnatá čtení, není nic nového. Rusalka Daniely Špinar mi otevřela další oči k dalšímu možnému. Tohle čtení se přímo nabízí, ačkoli… ona to možná Daniela myslela jinak.
Pozor, kdo si chce Rusalku uprostřed vltavských vod ve Vile Štvanice užít, nebude již číst dál a vystačí si s tím, že tahle Rusalka je trans. Je mi líto, bez jistého odhalení děje a jeho zvratů tuhle dojmologii prostě neumím napsat.
“V pátek, v svátek, v kostele, při stole, jak se líbí v každé chvíli…” Toť návod k provozování Loutny české a také k Boží chvále.
Možnost poslechnout si po letech zase naživo provozovanou Michnovu Loutnu českou, N.B. v Jindřichově Hradci, to se musí využít. Inu vzhůru do kaple svaté Máří Magdaleny.
Nastudování: Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory. Hlasové party byly svěřeny Gabriele Eibenové a Petře Noskaiové. Zvláštností tohoto provedení byl akcent houslových partů, které nedávno objevil ve Slaném muzikolog Petr Daněk. Houslové party proto přednesly přední houslistky v oboru – Lenka Torgersen a Magdalena Malá. Na violoncello je doprovázel Petr Hamouz a na theorbu Jan Čižmář. Celé provedení řídil Adam Viktora.
Sice jsme se v pátek zařekli, že víkend bude relaxační, což tak nějak předjímalo, že v sobotu ráno z postele spěchat nebudeme, jenže když vám ráno nakoukne do pokoje podzimní slunce, nezbývá než uposlechnout volání a vyrazit. Kdo ví, kolik takových dnů ještě bude.
Cílem byla tentokrát druhá, polská, strana Kladského pomezí. Inspirací nádherná kniha Jana Ježka O Kladském pomezí.
Stříbrná Hora. Už několikrát jsme cestou z Kladské kotliny přes Bardo | Vartu chtěli odbočit podle směrovek k obří barokní pevnosti Stříbrná Hora. Dnes Srebrna Góra, dříve Silberberg. Na leteckých a dronových snímcích vypadá neskutečně. Vynikne na nich krása a preciznost řešení tohoto klenotu vojenského stavitelství z konce 18. století. Její stavbu inicioval sám pruský král Fridrich II., když už nemohl snést neustálé výpady rakouské armády do Slezska. Právě tento úsek tehdejší hranice se ukázal jako velmi zranitelný. Tudy do Pruska vpadl slavný generál Laudon. Během dvanácti let usilovné stavební činnosti tak na vrcholu této stříbrorudné výspy Sovích hor vyrostla díky několika tisícům dělníků (dokonce prý i těch z nepřátelského Rakouska, tedy z české strany hor) a nákladu téměř 1,5 miliónu tolarů (tehdy prý třetina státního rozpočtu Pruska) horská pevnost, která neměla v tehdejší Evropě obdoby. Srdcem pevnosti je sice mohutný donjon, ale soustava olbřímích obranných valů a menších pevnůstek korunuje nejen vrchol Stříbrné Hory, ale zasahuje i na okolní kopce.
Po Prague Pride se obvykle vyrojí různé komentáře tu a onde, kritiky, skandální odhalení, ale i věcná pozorování a zpovědi plné emocí. Tam někam asi bude patřit i tenhle text, protože i pro mne je pride hodně emoční záležitost. Nepíšu o ní poprvé. Vytáhl jsem si svůj starší text z roku 2018 Parádní víkend.
No a vlastně zjišťuju, že asi nenapíšu nic objevného, on to ostatně není ani cíl. Spíš na mne různé ty reakce a pozorování zase dolehly a pracují a volají po tom, aby byly vypovězeny a svěřeny papíru nebo spíš nulám a jedničkách digitální komunikace.
Noc kostelů. Zvládli jsme desítku. Jo! Už deset let otevíráme kolem Letnic, toho v Čechách téměř neznámého svátku, dveře soběslavských kostelů. Dnes už to sice není taková masová akce, kdy se nám lidé do kostela pro obrovský zájem sotva vešli, ale přesto si myslím, že si Noc své příznivce našla a že zájem nepolevuje.
Myslím, že je to i proto, že Noc je o kostelech jinak. Zahajujeme sice každoročně ekumenickou bohoslužbou, tedy akcí navýsost náboženskou, ale jinak se Noc těm běžně chápaným náboženským kategoriím vymyká. Ukazuje jinou stránku víry a duchovna. Ne protažené obličeje, pietně sepjaté ruce. Nechápejte mě špatně, neodsuzuji klidnou usebranou zbožnost, jen poukazuji na to, že víra a zbožnost může mít mnoho tváří. Třeba tu vtipnou, která si dovede i ze sebe sama dělat legraci a nebrat se smrtelně vážně. Jak se ostatně mohli přesvědčit všichni, kdo zavítali na světoznámou hru Jozue do evangelického kostela, nebo na večerní čtení ke sv. Vítovi.
Pokračovat ve čtení „K desátým narozeninám soběslavské Noci“Kapitánův deník. Hvězdné datum 220520.19.00
Na oběžné dráze malé planety Brno je loď operní flotily NdB uvězněna vlečným paprskem geniálního šílence M.K. Posádka bude brzy krobotizována.
Ačkoli Mozart není můj šálek kávy, Kouzelná flétna v režii Miroslava Krobota v brněnské Janáčkově opeře upoutala mou pozornost. Sci-fi opera se jen tak nevidí.
Přijde vám to mimo? Naopak, pro operu, jejíž libreto je prošpikováno snad zednářskou symbolikou, snad egyptskými mystérii, snad úplně jinými houbičkovými fantaziemi pana Schikanedera, je sci-fi ten pravý žánr. Ba co víc, díky tomuto posunu se může tato opera, navzdory své nelogičnosti a nesrozumitelnosti, stát zábavnou, pochopitelnou a sdělnou.
Pokračovat ve čtení „Sci-fi flétna aneb Zauberflöte nach Krobot art“Májové časy, veselé hlasy, lidskému pokolení se zjevují, všeliké radosti, k srdečné libosti v tento čas se nám vyskytují. --- Václav Karel Holan Rovenský - Capella regia musicalis
Ultreia! --- starý poutnický pozdrav
“Věřím jenom těm průzkumům, které sám zfalšuji,” uvedl starosta Jindřich Bláha v Hlásce v únoru 2020 v reakci na hodnocení Soběslavské hlásky spolkem Oživení, z.s. Tento nezávislý spolek se věnuje hodnocení radničních periodik již od roku 2006.
Hláska v auditu nedopadla nikterak hvězdně, skočila spíš jako Trouba. Auditoři to následně schytali od starosty i od redakční rady. Čekat od starosty nebo redakční rady sebereflexi bylo bláhové.
