Nezávislý audit nebo kampaň?

Radniční noviny. Některé se tak přímo jmenují, jiné se přejmenovaly, aby souvislost s “radnicí” nebyla tak do očí bijící. Mohou tak svádět k tomu, že je někdo vnímá jako lokální žurnalistiku, jako objektivní nezávislé zpravodajství o místním dění. Je tomu ale tak?

Tématu lokálního tisku je věnován rozhovor s Lenkou Waschkovou Císařovou z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně na stránkách iRozhlasu. Kromě jiného zde zazní i kritika radničních zpravodajů. Podle Waschkové Císařové  nelze v případě zpravodajů o nezávislé žurnalistice mluvit.

“Městské zpravodaje vznikly jako důsledek jedné věty zákona o obcích, podle které mají radnice povinnost informovat občany, tečka. Je v pořádku, že to někdo kromě úřední desky začal dávat také tištěné babičkám do schránek. Ale ať to zůstane úřední deskou, přehledem rozhodnutí. Ať si nehraje na žurnalistiku, což není, ať nenabírá inzerci. Nejsou to noviny, je to PR nástroj, jako když dostanete leták na slevy v obchodě. Úplně stejně dostáváte brožurku, kterou se prodává vedení radnice. To je problém,” odpovídá Waschková Císařová na dotaz týkající se radničních zpravodajů.

Jak je na tom radniční zpravodaj Hláska, který vychází v Soběslavi?

Tuhle otázku si nejspíš položili místní Piráti a obrátili se na občanské sdružení Oživení, které se už přes dvacet let věnuje tématům korupce, transparentnosti, střetu zájmů na všech úrovních veřejné správy a politiky. Jedním z projektů, které sdružení provozuje, je Hlásná trouba – analýza radničních periodik. Za celou dobu působení analyzovalo sdružení desítky radničních periodik z celé republiky.

Hodnotí se několik ukazatelů podle propracované a jasně deklarované metodiky – podíl politické plochy, podíl plochy věnované politickým rozhodnutím, míra (a)političnosti , anonymní nebo poškozující články. Součástí hodnocení je i analýza pravidel pro vydávání zpravodajů.

I pro soběslavskou Hlásku je nyní hotová analýza zpracovaná na základě pěti po sobě jdoucích čísel. Vstupní materiál tedy představuje bezmála půlroční souhrn informací prezentovaných tímto periodikem. Hláska nedopadla úplně nejlépe, jsou sice i horší zpravodaje, nicméně je určitě prostor na zlepšení.

V obsahové části audit konstatuje, že Hláska přináší velké množství informací o místním dění a neobsahuje poškozující příspěvky, které nějakým způsobem dehonestují oponenty radnice. To je velké plus.

Problémem ovšem je, že v Hlásce není slyšena druhá strana, jak by řekli latiníci. Chybí tu příspěvky opozičních zastupitelů a názorová pestrost. Hláska představuje unifikovaný proud prověřených informací z radnice a alternativní hlasy buď přehlíží nebo se o ně nezajímá.

Zároveň se ukazuje, že chybí informace o budoucím dění ve městě. Tedy informace o připravovaných projektech a akcích, do jejichž přípravy by mohla a měla být zahrnuta veřejnost. Zkrátka Hláska se také pramálo zabývá podporou aktivního občanství a participace veřejnosti. A protože je to radniční měsíčník, je to obraz politické reprezentace města jako takové.

Audit také upozorňuje na skutečnost, že je třeba si dávat pozor na nepřímou propagaci aktuálního politického vedení města tím, že některé příspěvky publikují tytéž osoby z titulu jiné veřejné funkce než je funkce radního nebo zastupitele. Radní je jednou radní, podruhé ředitel kulturního domu. Čtenář si pak článek vždy spojí pod jedno jméno. Kumulace funkcí s sebou v tomto případě nese i větší viditelnost ve veřejném prostoru. Ostří, na kterém balancuje sebeprezentace a nepřímé riziko snazšího vytváření pozitivního obrazu daného politika/političky, je tak velmi tenké.

U pravidel pro vydávání Hlásky pak audit konstatuje, že redaktor by neměl být členem redakční rady, protože pak není jeho činnost kontrolována redakční radou (kontrolovaný kontroluje sám sebe). Redakční rada je přímo jmenována Radou města a je tedy pod jejím přímým vlivem. O nezávislosti a objektivitě tak díky absenci korektivních nástrojů nemůže být řeč.

Výsledky auditu dostal objednatel auditu, starosta města a redakční rada Hlásky. A jak si s ním poradili?

Inu, v únorové Hlásce vyšla reakce pana starosty. Obsahovou stránkou auditu ani zjištěními se nezabývá, má jasno, objednali to Piráti a je to kampaň. Co se týče zpracovatele, zpochybňuje jeho dvacetiletou zkušenost, množství zpracovaných auditů a dokonce znevažuje i skutečnost, že spolek Oživení je příjemcem veřejné podpory z Ministerstva vnitra. Tato skutečnost je prý na pováženou, stejně jako skutečnost, že prý nám třicet let od sametu chce někdo vnucovat, jak se máme “správně” chovat a myslet.  “Věřím jen průzkumům, které sám zfalšuji,” cituje na závěr svého příspěvku pan starosta známý výrok.

Připomíná mi to hořce vtipnou scénku z jednoho britského seriálu – když dostanete ne úplně lichotivý audit, nabízí se jako jedna z možných reakcí znevěrohodnění celého auditu včetně zpracovatele. Přesně to pan starosta dělá.

Přitom není jasné, proč by měl být audit kampaní proti vedení soběslavské radnice, když jej zpracovává spolek sídlící v Praze, který už mnoho let audituje radniční zpravodaje po celé zemi. Je naopak pochopitelné, že audit zadal někdo, kdo má podezření na závady v radničním zpravodaji, a je naprosto v pořádku, že si na to najal nezávislého zpracovatele s relevantní zkušeností. Kéž by tak vždy činili i odpovědní politici!

O tom, že auditování radničních zpravodajů je všeobecně přijímáno jako dobrá zpětná vazba a jistá forma kontroly, svědčí právě skutečnost, že na část nákladů s tím spojených přispívá Ministerstvo vnitra. Projekt Hlásná trouba podporují i další významní donátoři – Nadace Partnerství, Norské fondy, Nadace pro rozvoj občanské společnosti nebo Americká ambasáda. Pokud by v Oživení byli tak neschopní a nezkušení, jak pan starosta tvrdí, těžko by dostali podporu od takových seriózních donátorů.

Audit jasně popisuje kritéria hodnocení, jejich hlediskem je transparentnost, objektivita, vyváženost. Kritéria nejsou hodnocením nějakého legislativního souladu se zákonem o obcích nebo jinými právními předpisy, jak se pokouší auditorům vnutit svůj pohled pan starosta, ale hodnocením míry vyváženosti obsahu, míry (sebe)prezentace stávající politické reprezentace města a míry nezávislosti tvůrců obsahu na této reprezentaci.

Zjištění a doporučení, že ředitel gymnázia nebo vedoucí kulturního domu by nutně nemuseli publikovat příspěvky, když jsou zároveň členy rady města, je naprosto v pořádku. Audit jasně vysvětluje úskalí této kumulace funkcí a prezentace právě na malém městě. Někteří lidé se tak zkrátka stávají více viditelní než jiní. Právě zde auditoři ukazují, že dobře znají situaci v komunální politice, byť o nich pan starosta tvrdí neoprávněně opak.

Celá reakce pana starosty postrádá jakoukoli uměřenost a zamyšlení se nad informacemi, které audit přinesl a které by mohly být, pokud by člověk byl ochoten naslouchat, užitečné a kvalitativně by Hlásku pozvedly. Je to reakce, která více než o auditu vypovídá o panu starostovi samém.

Redakční rada Hlásky se k auditu zachovala lépe. Přečetla jej a reaguje na zjištění v něm obsažená, byť některá z těch objektivních, týkajících se názorové pestrosti nebo informací o budoucích projektech města, které v Hlásce dlouhodobě chybí, odbývá redakční rada konstatováním, že na základě pěti čísel toto nelze objektivně zhodnotit.

Pět čísel! To je bezmála půl roku!

Nezdá se pravděpodobné, že by za tu dobu ve městě nebyl připravován žádný projekt, kterému by slušelo zapojení veřejnosti. Stejně tak skutečnost, že po dobu půl roku výkonu funkce neměl žádný ze zastupitelů jiný názor nebo nápad, než je oficiální linie vedení města, nepůsobí příliš přesvědčivě.

Také je třeba říci, že audity radničních zpravodajů jsou zpracovány vždy stejnou metodikou na stejném vzorku radničních zpravodajů a protože těch auditů je celá řada, lze srovnávat.

Prohlášení redaktorky/redakční rady o neobjektivitě zjištění uvedených v auditu je tak alibistickým prohlášením o tom, že s těmito zjištěními nechtějí nic dělat. Přitom nástroje mají. Jednak je tu  přímá vazba na vedení města, jednak se redakční rada odvolává i na Manuál pro dobré radniční periodikum, který výslovně doporučuje: “Úkolem redakce je také dostatečně aktivní vyhledávání a „vytěžení” alternativních názorů od jejich nositelů, jako jsou opoziční zastupitelé, spolky, petiční výbory, investoři či neziskové organizace. Dalším úkolem redakce by mělo být vytváření příležitostí pro některé prvky participace, například ankety, včasné informace o připravovaných rozhodnutích, projektech, záměrech, návody, jak postupovat pro zapojení občanů do rozhodovacích procesů, apod.” Na tuto roli aktivního vyhledávače názorů tedy minimálně po oněch pět čísel redakce rezignovala.

Stejně jako pan starosta, ani redakční rada nespatřuje riziko v možném vytváření pozitivního obrazu představitelů města v důsledku kumulace funkcí (někteří lidé mají v Hlásce díky tomu větší plochu pro příspěvky). Celá věc je odbyta konstatováním, že Soběslav je malé město.  Žádná snaha o hledání řešení se nekoná.  Přitom právě to by mělo být úkolem redaktorky/redakční rady. Smutnou skutečností však je, že redaktorka mnohdy přímo k vytváření pozitivního obrazu představitelů města aktivně přispívá. Příkladem může být přímo oslavný článek z únorové Hlásky, kde se dočteme: „V rámci dobrovolného příspěvku za teplé nápoje, kterými se mohli návštěvníci občerstvit ve středu 1.1. na náměstí Republiky před a během městem pořádaného novoročního ohňostroje, byla vybrána štědrá částka, kterou starosta města Jindřich Bláha navýšil na symbolickou částku 22 222,- Kč. Příspěvek předal místostarosta Pavel Lintner Rodinnému centru Sobík.“ Je jistě dobré, že město uspořádalo dobročinnou sbírku pro rodinné centrum, jak to ale bylo s příspěvkem pana starosty? Je smutné, že redaktorka vypíchne právě jediného dárce a to ještě tak zvláštním způsobem. Ostatní lidé přispěli, ale jejich dobrá vůle zůstala anonymní. A přispěl vůbec pan starosta ze svého, nebo se tím říká, že částku navýšil z městské kasy? Dokonalý příklad tvorby pozitivního obrazu starosty města. Přitom právě na takové nešvary audit poukázal, ale jak je vidět na únorovém článku, tvůrci Hlásky se z nich nepoučili.

Co se týče vztahů redaktorka a redakční rada a vzájemné (ne)závislosti, neshledává redakční rada opět závadu.

Redaktorka je zaměstnanec města a je zároveň členkou redakční rady (viz Pravidla pro vydávání Hlásky, článek III, odst. 2 písmeno a), b) a c)). Redakční rada je pak jmenovaná Radou města (článek III, odst. 1, písmeno c)). Ten vztah je naprosto přímý a zřejmý a přesto redakční rada nespatřuje střet zájmů v tom, že redaktorka je její členkou a kontroluje tedy (byť poměrným hlasem) sama sebe.

O tom, kdo je tu nezávislý, nechť si udělá čtenář obrázek sám.

Redakční rada přijala na základě auditu dva závěry:
– redaktorka nebude zpracovávat články o jednáních zastupitelstva města ani jiné obdobné články,
– redaktorka připraví anketu reflektující názory zastupitelů na Hlásku.

První bod jde zcela proti zjištění auditu. Audit totiž přezkoumával právě jeden z článků, kdy redaktorka začlenila tzv. ohlédnutí za zastupitelstvem, a konstatuje, že tak by redakční články měly vypadat. Tedy pozitivní nález auditu vede k rozhodnutí redaktorky raději takové články nepsat.
Druhý bod je sice pozitivní reakcí na celý audit, zůstává však jediným opatřením ke zlepšení, které si z celého auditu redakční rada vzala.

Co si z toho odnáším já?

Je dobře, že radniční noviny vycházejí. Dostat zdarma audit, je pro jejich vydavatele i redakční radu cenná zpětná vazba. Proto se audity ostatně dělají. Pomáhají odhalit chyby a nedostatky, ukazují příležitosti ke zlepšení, které mohou zainteresovaným stranám otevřít oči. Audit ukázal, kde má Hláska rezervy a na co si má dát pozor, chce-li být pestřejším zpravodajem a nárokovat si objektivitu a vyváženost. Souhlasím s Lenkou Waschkovou Císařovou, že je třeba se mít na pozoru před PR, jaké politikům u moci radniční noviny dělají, a jsem rád, že audit upozornil na to, že ani v Soběslavi není situace růžová.

Na závěr se i já, podobně, jako pan starosta ve svém příspěvku, vrátím k sametové revoluci a vyjádřím naději, že nám právě sametová revoluce ukázala, jak máme jednat: zajímat se, naslouchat a být aktivní, a že máme kriticky myslet.

 

Reakce pana starosty Bláhy z únorového čísla Hlásky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.