Další zpožděný útržek z cestovního deníčku. V Kašmíru si člověk nezavolá, sms nenapíše a vzhledem k výpadkům internetu kvůli povodním ve Srinagaru ani nezasurfuje. Veškeré zpravodajství má proto zpoždění. Po přejezdu Khardung La jsme si naivně mysleli, že adrenalinovým zážitkům v podobě přejezdů vysokohorských průsmyků je konec. Přejezd Zoji La (3529 m) nás z omylu vyvedl. Přijíždíte-li od Kargilu vypadá údolí docela himalájsky všedně – tyrkysově modrá řeka, zlaté topoly a vrby, rudé meruňky, zasněžené vrcholy šestitisícovek kolem. Dokonce se objeví i zpevněný povrch cesty. A pak se otevře chřtán země a zíráte do hlubin. Auto se v koloně pohybuje na rozbahněné hliněné cestě na okraji mnohasetmetrového kolmého srázu, přičemž v protisměru se pohybují náklaďáky. Na organizaci dopravy zapomeňte, jste v Indii. Ale nebezpečí sbližuje, seznámili jsme se s Ghulam Murtaza. Cestování v Indii je totiž nejen dobrodružné, ale je i společenskou událostí.
Next page from diary. You can not use mobile phone in Kasmir and due to flood in Srinagar the internet connection is also very rare and very poor. All news are thus not up to date. We though we left all adrenaline mountain passes behind us with Khardung La. We were terribly mistaken. Zoji La (altitude 3529 m) was before us. When travelling from Kargil, it seems totaly inocent. Simply Himalayas – blue rivers, golden poplar and willow trees, red apricot trees, snow covered mountain tops, even the road looks like a proper one. And then …you are gazing into the bottomless gorge before you. Cars are moving slowly on the narrow path of mud, just on the edge of canyon. Trucks are moving oposite direction. Forget organised traffic, you are in India. We survived, thanks to God, and met a new friend, because travelling in India is not only adventure, but also the social thing.