„Vážení cestující, blížíme se k hoře Kilimanjaro, kterou můžete vidět před letadlem vlevo. Právě jsme dostali povolení obletět horu tak, aby si ji cestující na obou stranách letadla mohli prohlédnout. Nejprve uděláme manévr z levé strany a pak z pravé.“ I tak může vypadat hlášení pilota na palubě Kenyan Airways. Nechci vidět uhlíkovou stopu, kterou tenhle manévr zanechal. V mé paměti však zůstane krásný obraz nejvyšší hory Afriky a taky poznání, že volba mezi lezením na Mt. Kenya a Kili byla správná, byť obě mají své kouzlo.
Obrázek Kili žehlí mé pocuchané nervy z výstupních obstrukcí keňských celníků a z hlavního města Nairobi.
Nairobi značí „město čisté vody“. „Znám to přísloví i jinak,“ dodal by Saturnin. Nairobbery.
Nu, můj majetek zde neutrpěl, ale dobře jsem se tu necítil, byť jsme se pohybovali jen v tzv. bezpečné zóně. O tom, nakolik je tu bezpečno, si lze udělat obrázek z toho, že lepší hotely, domy a sídla společností mají zpravidla jeden až dva ploty s ostnatým drátem a elektrickým oplocením, vrátnici a vlastní ochranku. Před vjezdem do hotelu nám projeli zrcátkem podvozek auta jako v Praze před US ambasádou.
Město je přeautované, tedy smradlavé a ucpané, šedé a nudné. Architektura spočívá v blocích staveb vymezených víceméně pravidelnou sítí ulic. Na příslušném půdorysu pak můžete, zdá se, postavit cokoli. Více peněz, větší obluda.
Tolik jsem schopen o Nairobi říci po půldenní vizitaci.
Pamatujte si, kde jsem začal. Přijde intermezzo a pak budu pokračovat cestopisným deníčkem.