Šrínagar – jezerní perla Kašmíru. Něco takového se nejspíš dočtete v průvodci. Skutečnost je ale trochu jiná a to i když uvážíte, že město postihla v září ničivá povodeň, kterou místní nepamatují. Voda na mnoha místech zaplavila i první patra domů. V novém městě stále vyklízejí zničené zboží z obchodů a věci z domů. Na ulicích je stále bahno z řeky. Pokračovat ve čtení „Šrínagar“
Zoji-la
Další zpožděný útržek z cestovního deníčku. V Kašmíru si člověk nezavolá, sms nenapíše a vzhledem k výpadkům internetu kvůli povodním ve Srinagaru ani nezasurfuje. Veškeré zpravodajství má proto zpoždění. Pokračovat ve čtení „Zoji-la“
Kargil
Další útržek z cestovního deníčku. Opustili jsme Ladakh a projeli údolím Indu, kolem kláštera Lamayuru přes průsmyk Fotu-la (4147 m) do Kašmíru. Další základnou byl Kargil. Cesta tzv. shared-taxi představovala další silný zážitek. Vedle řidiče žena s dítětem v náručí, na další řadě sedadel my a vzadu mladý muslim a další žena. Batohy na střeše. Pokračovat ve čtení „Kargil“
Nubra
Dvoudenní výlet do údolí řeky Nubra. Nejšílenější jízda autem v mém životě. Fakt jsem se bál, ale stálo to za to. Přejeli jsme nejvyšší průsmyk otevřený pro automobily (5602 m n. mořem). Údolí Nubra je z jiného světa. Neskutečné výhledy na okolní hory, mrazová poušť s písečnými dunami a slanými výkvěty, bizarní skalní útvary. Pokračovat ve čtení „Nubra“
New eyes on Martin Luther
K tomu reformačnímu jásotu se nejlépe připojuje písní. Užívám si skvělé album „New eyes on Martin Luther“. Jsou tam staré tradiční věci od Praetoria, Bacha i Luthera. Nechybí ani Eine feste Burg ist unser Gott (Hrad přepevný jest Pán Bůh náš). Protože je to nahrávka z dílny Nilse Landgrena a Capelly de la Torre, můžete se těšit na netradiční, ale naprosto profesionální, propojení klasiky a jazzové improvizace s velmi zdatnou dechovou sekcí. Nebojte, není to žádná divočina nebo samoúčelnost, krásně to sedí k reformaci a promlouvá to hudebně k dnešnímu posluchači. Improvizace totiž vyžaduje pořádný kus disciplíny, umu a hlavně naslouchání těm ostatním. Album odkazuje k jednomu vinnému kmeni, ale ukazuje, že výhony nemusí být nutně dřevnaté a proschlé. Nene, mohou být i svěží, zelené, šťavnaté.
In dir ist Freude in allem Leide,
o du süßer Jesu Christ!
Durch dich wir haben himmlische Gaben,
du der wahre Heiland bist;
hilfest von Schanden, rettest von Banden.
List první: Mt. Kenya
„Měla jsem farmu v Africe…a neměla jsem tam internet,“ psala by dnes Karen. „Ale zase jsem viděla neskutečnou krajinu, ze které se tajil dech.“ Pokračovat ve čtení „List první: Mt. Kenya“
Mt. Kenya – galerie
List druhý: Keňa
Mt. Kenya je plná extrémů. Vysoké teploty padají v noci pod bod mrazu, rozpálené skály střídá svěží zeleň lobelií a starčeků. Stejně tak je to, zdá se, s celou Keňou.
Když před časem Keňa úplně zakázala igelitové sáčky a tašky, mohlo se zdát, že je to pokroková „zelená“ země. Ve skutečnosti to byl pud sebezáchovy zdejší vlády, aby se země igelitem neudusila. Pokračovat ve čtení „List druhý: Keňa“
List třetí: Jezero Elementeita
Co sa to tam v poli bělí, nejsú to z neba anjeli?
Ne ne, nebo vlastně…
Jak vychází slunce nad vody slaného jezera Elementeita, andělé se barví červánkově. Pokračovat ve čtení „List třetí: Jezero Elementeita“
List čtvrtý: Maasai Mara
Jejejejedededemememe dododo nárrrrrrodníníníhoho parrrrrrkukuku Maasai Mara. Sjeli jsme z hlavní silnice a čeká nás 130 km po prašné rozbité cestě degradovanou trnitou savanou. Kdykoli předjíždíme nebo jsme předjížděni, auto se zahalí do oblaku hnědého prachu, který vleze všude. Čekám, kdy se vysypou skla. Mít v batohu smetanu, mohli bychom za chvíli dělat šlehačkový dort. Dotáhli bychom to po těch třech hodinách jistě i na máslo. Novou cestu budují, jako většinu staveb v Keni, čínští soudruzi africkým tempem, tedy pole pole – slowly slowly. Jednou si to tu všechno koupí. Pokračovat ve čtení „List čtvrtý: Maasai Mara“