Prý, hezky si opalujte prdelky. Hmm…tak to je asi jediná část těla, kterou nemám spálenou. Mám-li se držet holandských paralel, bílé kozí goudě pobyt na karibském slunci nesvědčí. Samozřejmě myslím to jen povrchně. Jinak bezva.
Nejsem plážový typ, ale musím uznat, že chvilka válení pod palmami je fajn.
Nejvíc mě ale přitahuje malý porost mangrovů na opačné straně zálivu a cesta vysušenou křovitou vegetací. Jestli si představujete tropický ráj, tak na to na zapomeňte. Kvůli nehostinnému trnitému charakteru si Curaçao a sousední ostrovy vysloužily od Španělů přezdívku Neužitečné ostrovy. Až Nizozemci, kteří vědí, jak je těžké dostat z moře kus země, z toho udělali ráj. Ovšem jak pro koho. Zdejší půda je nasáklá krví otroků. Na to je třeba v rezortech na pobřeží a mezi cukrátkovými domečky nezapomínat. Možná právě vycházka po pobřeží mezi hustými porosty akácií a kaktusů je k tomu vhodná.
Podobně pak mangrovníky mohou být obrazem nekonečného souboje s mořem. Dlouhé kořeny natažené do modré vody na pobřeží, semenáčky rašící mezi skalisky a drtí z mrtvých korálů.
Po výletě se pak zase na chvíli ztratíme ve výloze cukrárny. Mezi barevnými dortíky a šlehačkou.
