Sklady nejsou park

Dálnice je mnohdy přednost, řekněme oblíbeným jazykem projektových SWOT analýz – příležitost. Záleží na nás, jak tu příležitost uchopíme a zda ji někdo neuchopí za nás.

Bohužel v Soběslavi ji uchopili za nás, podobně jako v nedalekém Ševětíně. Uchopili ji investoři, budovatelé skladišť a překladišť, logistických areálů, které jsou vzletně označované jako parky. Ono, když něco nazvete park nebo galerie, tak to hned vypadá líp než překladiště/skladiště nebo nákupák.

Je fér na počátku textu přiznat, že nejsem příznivec ani jednoho, byť vlastně oboje využívám. Tedy ta překladiště zprostředkovaně, vždycky, když jdu nakupovat nebo něco někam posílám. Překladiště jsou potřeba a zatím jsme asi nevymysleli jinou náhradu. Časem, třeba se změnou životního stylu přijdou jiná, věřme, že lepší, řešení. Otázkou, kterou si musíme zodpovědět teď je, zda potřebujeme tolik skladišť/překladišť. To platí, když máme v hledáčku Česko, ale bohužel také, když máme v hledáčku Soběslav a okolí.

Na městě totiž přistál z Krajského úřadu záměr stavby obřího logistického areálu ve zjišťovacím řízení EIA. Ne nepodobný tomu, se kterým bojují už nějaký ten pátek lidé v Ševětíně, který je od Soběslavi na dohled, a nejenom tam. EIA, tedy posuzování vlivů na životní prostředí se týká, jak jinak, životního prostředí. My bychom se tím ale neměli nechat zmást. To, že záměr vyhoví z pohledu vlivů na životní prostředí, je jen jedna část. Naše otázka by měla znít: vyhovuje tenhle záměr celkově naší představě o tom, jak má Soběslav vypadat? Co tu chceme, jakou Soběslav bychom rádi předali budoucím generacím a jaký přínos a také jaká rizika z určitých záměrů plynou? Zvlášť pokud takové záměry dosahují rozlohy 20 ha a jsou v nich zahrnuty čtyři obří haly o ploše 71 tisíc metrů čtverečních. To jsou zhruba dvě Václavská náměstí, tedy asi 12 slávistických hřišť.

Plánované sklady v mapě. Pro srovnání je vybraná rozloha areálu vyznačena červeným obrysem, aby bylo vidět, o jak obrovskou plochu se jedná. Objekty naprosto proporčně neodpovídají dosavadním objektům ve městě.

Jestli jste četli článek na webu města, který se objevil poté, co několik jiných zdrojů informovalo o rozsáhlosti záměru, mohli jste dojít k závěru, že jde skutečně o park. Je to skvělá apologie investora. Bohužel vám ale musím sdělit, že nejde o park, i když je investor líčen téměř jako zahradní architekt. Mluví se tam  o zelených plochách, výsadbách jírovců a jezírkách. 

Oznámení záměru zveřejněného Krajským úřadem však hovoří méně básnivě a více věcně: Předmětem záměru je novostavba 4 hal sloužících pro lehkou výrobu a skladování se souvisejícími objekty. Výrobní a skladové haly jsou navrženy jako 4 obdélníkové objekty o celkové zastavěné ploše 71 796 m2. Celková plocha záměru je 20,3908 ha (40 % z této výměry činí zeleň). Součástí jsou i parkovací plochy s celkem 789 parkovacími místy pro osobní automobily, 97 nákladními doky a 3 podélnými stáními pro nákladní automobily. 

Vizualizace areálu, příjezd z kopce od Chlebova. Nenechte se zmást, vzrostlé stromy tu budou až za desítky let. Také si všimněte, že náhled je prezentován z výšky. Z úrovně terénu na výhled na město můžete přes patnáctimetrové haly zapomenout. Soběslav bude „tam, co jsou u dálnice ty haly“. Jak vidíte, do Chlebova nevede žádný chodník ani cyklostezka. Na vizualizaci je rovněž jen jedno nákladní auto, přitom jich tu denně budou moci projíždět stovky.

Zeleň tam je, ale není to žádná dobrá vůle investora, ale požadavek daný platnými regulativy území. Bez ní by ani nemělo smysl záměr podávat. Text na webu města hovoří o vzrostlých stromech a zdůrazňuje použití původních jírovců – tedy lidově kaštanů. Nu, ze strany autorky textu je to zavádějící přešlap. Vysázené stromy budou totiž mít tyto parametry (viz dokument Vegetační úpravy průmyslového parku Soběslav): Listnaté stromy budou s balem nebo v kontejneru, s výškou nasazení koruny ve výšce 1,80-2,20 m, velikost (obvod kmínku 1,3 m nad zemí) 14-16 cm. A ty opěvované jírovce budou 4 (!) a ještě ne nově vysazené. Ony tam totiž zbydou ze všech těch stromů u stávající silnice na Chlebov, které jinak půjdou k zemi. Nové výsadby budou hlavně břízy, borovice, javory, duby a další druhy. Klasická sestava, kterou známe z výsadeb kolem dálnice. Také je třeba se rozloučit s vizualizací celého areálu, kde haly skoro nejsou pro samou zeleň vidět. To je oblíbený trik, vizualizace plné vzrostlé zeleně. Takového stavu se totiž dočkají tak možná vaše děti a to jen za předpokladu, že o stromy bude řádně pečováno.

A ty krásné rybníčky, co pomohou stavbám zapadnout do krajiny? No, když zastavíte halami 70 tisíc metrů čtverečních plochy, dnes orné půdy (při realizaci dojde k vynětí bezmála 100 tisíc m2 půdy ze zemědělského půdního fondu!), musíte vyřešit všechnu tu vodu, která by se jinak normálně vsákla do půdy. Zelená bublina splaskla, milí čtenáři, nebude to park na procházky, zelená oáza ani harmonická krajina, budou to zkrátka sklady, haly, překladiště, tak jak je známe z podobných areálů třeba u Prahy. To je třeba si přiznat a nemlžit řečmi o zeleni.

Ani jezírka ani výsadby stromů nezruší obludnou rozlohu celého areálu, jehož stavby jsou projektované na výšku 12-15 m, což je naprosto neproporcionální vzhledem k obvyklé výstavbě v Soběslavi. Je vysoce pravděpodobné, že pokud se záměr nezmění, přijdeme o charakteristické panorama města, kterým nás Soběslav vítá při pohledu od Chlebova. Naštěstí si toho všimli i na stavebním úřadě, takže aspoň v tomto bodě dali projekční kanceláři záměru podmínku, byť pro pohledy z druhého konce města, ze Svákova.

A co areál přinese? Myslím, že hlavně problémy. Přínosy byly vyčerpány, když město prodalo pozemky a moc neřešilo komu a k čemu. Stačilo ujištění územního plánu, že tam má být průmyslová zóna a basta. Regulativů pro tohle území je bohužel minimum. To by sice šlo ještě upravit, ale musela by k tomu být vůle.

Stávající návrh je 97 doků pro nákladní automobily s předpokládaným provozem až 1000 kamionů. To je sice limitní hodnota, ale jak ji jednou povolíte, není cesty zpět. Klasická strategie investora – napoprvé chtějte maximum. Kamiony sice nepojedou přes město., což by ani nešlo, protože to už zakazuje stávající územní plán. Jenže co Chlebov, ten počítáme k městu jen když se nám to hodí? Pro tuhle chvíli se nehodí, odřízneme ho překladištěm.

Skvělé, milí chlebovští, užijte si cestu do města a pozor na kamiony. Jo a taky na provoz osobních aut. Hluková studie počítá s provozem až 1631 vozů denně (střídání směn). Aby ne, když u hal budou parkoviště s kapacitou 789 míst. Podle hlukové studie to prý zase takový randál nebude, ale položte si sami otázku jestli je vám takový provoz příjemný, to přece není jen o decibelech. Myslete alespoň na lidi v Chlebově, kteří teď jezdí na kole nebo chodí pěšky. Turisty a cykloturisty, kteří směřují po žluté na Chlebov nebo lesem k Přehořovu, kamionová rallye jistě též potěší.  Nepočítá se s chodníky ani cyklostezkou. Žádná taková infrastruktura pro důstojné spojení Chlebova a Soběslavi není plánována.

Uváděným přínosem je též počet nových pracovních míst. Tady se mluví o 1300 míst. Zdá se, že nově bude platit co Soběslavák, to skladník. Spíš to ale bude jako u jiných těchto projektů. Pracovat tam budou převážně agenturní zaměstnanci na tři směny, lidé z různých míst, kteří se budou sjíždět, možná budou sváženi. Jaká místa projekt nabídne? Nikdo neví. Projekt s oblibou používá kondicionály.

V případě, že bychom chtěli těmto pracovníkům nabídnout v Soběslavi bydlení, školy pro jejich děti, školky, zdravotní péči – máme na to kapacitu? A to pořád neztrácejte ze zřetele, že pár kilometrů odsud – v Ševětíně- je v plánu totéž. Je jasné, že tolik nezaměstnaných v regionu nemáme, ti lidé přijdou odjinud a jinam se asi budou vracet. Co přinesou městu?

A teď pozor, to všechno platí, pokud… pokud se areál vůbec dostaví a pokud se najdou nájemci a bude to fungovat. Zaručí to společnost PZ Soběslav 1. s.r.o., Pomezní 1386/9, 182 00, Praha 8 – Libeň, IČO 077 06 359? Eseróčko bez historie založené v prosinci 2018 se základním kapitálem 10 tisíc korun? To vypadá jako pořádná sázka na jistotu a udržitelnost celé té taškařice. Opravdu tohle vedení města stačí? Opravdu je tohle ta neustále opakovaná a přislibovaná podpora malého a středního podnikání? Budoucnost města skladem!

Zatímco mnohá města promýšlejí strategie příjemného života, snaží se tvořit kvalitní infrastrukturu, zajistit služby, lákají mladé lidi a rodiny, zatímco Evropou hýbe strategie green-deal a modrozelená infrastruktura a ve zprávách a od odborníků posloucháme o tom, že Česko musí změnit přístup ke krajině a že nemá být jen překladištěm a montovnou Evropy, v Soběslavi se budoucnost města chystáme zabetonovat. Při pohledu od dálnice se Soběslav stane městem “kde jsou ty sklady”. 

Jestli to chceme, pak hurá do toho, první krok už jsme učinili, když město prodalo pozemky, aniž by zajistilo řádnou regulaci výstavby v dané lokalitě a udrželo si tak kontrolu nad jejím dalším vývojem.

Jestli ale vidíme budoucnost města jinak, pak je nejvyšší čas pokusit se změnit megalomanský projekt na sice pracnější, ale do budoucna určitě udržitelnější řešení průmyslové zóny. A když do hledání řešení zapojíme veřejnost, tedy vlastně akcionáře města, bude to ještě lepší. Cíl je nejistý, ale má smysl to zkusit. 

Smutné je, že na webu města se tvrdí, že realizace je daleko. Není! Pokud všechno poběží tak, jak investor požaduje, bude realizace zahájena už příští rok a dokončena má být v roce 2024. Času na případné změny projektu je tedy velmi málo. Vyčkávání je tak ta nejhorší strategie.

4 odpovědi na “Sklady nejsou park”

  1. Zajímavě napsáno Zdeňku. Lze na tento záměr vztáhnout zákon o místním referendu? Pokud by si to místní odsouhlasili ve většině, asi bych s tím byl ok. Takhle mi to přijde typicky špatně komunikovane. A to vyvolává otázky…

    1. Honzo, přiznám se, že nevím. Zatím bych volil možnost petice a připomínek. Ta je ostatně přímo v EIA. Petice má zatím velmi silný ohlas, lidé jsou opravdu proti tomuto záměru. Dobré je, že to i město nutí k tomu, aby začalo o záměru mluvit. Starosta už dokonce uvedl, že by mohlo být veřejné projednání. Je tedy smutné, že to dělá až poté, co vznikla petice a neprezentuje tak záměr od začátku, ale jsme v Soběslavi, i tak se myslím musel velmi přemáhat.

    1. Vážená paní Kovářová, v Soběslavi je několik petičních míst. Reklamka Petr (naproti Poliklinice) v průchodu vedle nástěnky; Řeznictví Vedral, ul. P. Voka; Optika D+P, Komenského ul.; Papírnictví Spino, tř. Dr. Ed. Beneše; Železářství Šťastný, Horní příkopy. Případně lze petici stáhnout zde a odevzdat s ideálně co nejvíce podpisy na kterémkoliv z petičních míst či do schránky na reklamce Petr nebo poslat v obálce označené heslem „PZ Soběslav“ poštou na adresu: Reklamka Petr, Petra Voka 162, 39201 Soběslav. Díky za Váš zájem a podporu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.