Po nepříliš povedených hudebních číslech vánočního času jsem si v novém roce spravil chuť.
Mesiáš.
Pravý lék na všechny zpackané hudební produkce. (Tedy pokud je ovšem provedený dobře.) Vůbec se nedivím, že kolovaly zvěsti o tom, že tohle oratorium přece ten Händel nemohl napsat sám jen tak a ještě k tomu za necelý měsíc! Nene, to samy Prozřetelnost a Moudrost vedly jeho myšlenky a vytvořily dílo hodné oslavy Hospodina.
Mesiáš zdaleka není jen nejznámější “Aleluja”, které snad aspoň v některé z úprav slyšel a zná každý. Mesiáš je Händelovo geniální hudební dílo na Charlesem Jennensem mistrně uspořádané biblické texty. Takový posilující hudební bujón evangelijního poselství – kdo má uši slyš, je tu dobrá zpráva pro všechen lid.
Z pochopitelných důvodů je to typický vánoční (adventní) a velikonoční kus. Jsem rád, že Česká filharmonie po něm sáhla a přizvala špičkové britské sólisty a výborného Nicholase Kraemera. Sborové části oratoria, a že jich je požehnaně, byly svěřeny Pražskému filharmonickému sboru se sbormistrem Lukášem Vasilkem.
A celé to bylo krásné.
Ano, přiznávám, je to nezvyk po všech těch nahrávkách na dobové nástroje slyšet Mesiáše v podání soudobých nástrojů České filharmonie, ale nevadí, byť platí, že zvuk dobových nástrojů je mnohem příjemnější.
Hra orchestru byla precizní a Kraemer Mesiášovi rozumí. Pražský filharmonický sbor potvrdil, že je špičkou v oboru. No a sólisté… ach!, to bylo božské slyšet zase hlasy, které se s hudbou netrápí.
Všichni čtyři sólisté předvedli skvělé výkony a byla radost je poslouchat. A vlastně na ně i patřit, totiž vidět s jakou lehkostí, přesností a s jakým zápalem zpívají. Zprvu mi sice trochu nesedla barva altu Helen Charlston, ale nakonec jsem ji přijal, protože technicky to byla krása. Carolyn Sampson, která nedávno vydala svou stou nahrávku (!), má krásný soprán, který s lehkostí ovládá i ve vysokých polohách, tam, kde mnohé jiné sopranistky přecházejí do nepříjemně ječivých poloh. To ale není případ stále usměvavé divy Carolyn. Bylo tak milé vidět a slyšet virtuózní a přesto svěží a živý výkon vynikající zpěvačky. Nejinak tomu bylo o mužských partů. Andrew Staples i Matthew Brook, byli výteční. Zkrátka proud english songsters! Krásné plné hlasy, naprosto zřetelná intonace. Vpravdě plni prorockého horlivého zápalu pro Boha a jeho věc. Ostatně, netušil jsem, že si Matthew Brooka užiju lajf krátce poté, co jsem objevil novou oceňovanou nahrávku Mesiáše od The English Concert pod vedením Johna Nelsona (novinka vydaná v labelu Erato z konce roku 2023).
Ze všech čtyř sólistů jsem měl pocit, že by si to náročné představení mohli z fleku střihnout ještě jednou a byli by stejně svěží, procítění a profesionální. Hlas jako dokonalý hudební nástroj.
Bravi tutti!
Takový vstup do nového roku je doufám příslibem další krásných hudebních zážitků. Díky za něj.
Jen poznámka na okraj. V Kraemerově nastudování mi chyběl můj oblíbený duet “O death, where is thy sting?” Nejsem odborník na dějiny Mesiáše, vím, že verzí a úprav bylo vícero, ale kam se v pátečním provedení poděl tenhle duet? Trochu mě mrzí, že k tomu není žádná poznámka v programu.
Georg Friedrich Händel | Mesiáš
Česká filharmonie, Nicholas Kraemer, dirigent
Pražský filharmonický sbor, Lukáš Vasilek, sbormistr
Carolyn Sampson, soprán
Helen Charlston, alt
Andrew Staples, tenor
Matthew Brook, bas
provedení pátek v předvečer svátku Zjevení Páně, 5.1.2024, Rudolfinum, Praha
