Publikováno

Mikuláš pro dospělé

Děti se těší na vousatého staříka v doprovodu čertů a andělů. Vědí totiž, že neskončí v pytli. Naopak, Mikuláš z pytle vytáhne dobroty. Mandarinky, které právě teď chutnají nejlépe, a možná dnes i nějaké ty hmotnější dary. Zkrátka je to mírný stařík, který by se za básničku nebo písničku rozdal.

My dospělí to máme těžší. Mikuláš nechodí za námi. Musíme za ním ke sv. Šimonovi a Judovi. Abych to uvedl na pravou  míru… vyrazili jsme na Bononciniho oratorium sv. Mikuláš z Bari. Pokračovat ve čtení „Mikuláš pro dospělé“

Publikováno

Příběh černobílých fotografií

Už nějakou dobu jsem na profilech svých přátel na Facebooku pozoroval černobílé fotografie. Objevilo se to jako nějaká řetězová hra. Trvalo to nějaký čas a pak to přišlo ze zcela nečekané strany.

“Sedm dní, sedm černobílých fotografií vašeho života. Žádní lidé. Žádné vysvětlení. Ja nedokazu nikoho nabadat, aby se pridal, ale na druho stranu.. jako prvni reagoval na mou „nominaci“ Zdeněk J. D. Kozlíček a tak, kdyby ho neco trklo, co by se chtelo cernobile prezentovat…” Pokračovat ve čtení „Příběh černobílých fotografií“

Publikováno

Concerto Zapico

O třech bratrech Zapicových jsem psal už v květnu v souvislosti s Pražským jarem.

Končil jsem tím, že je to muzika pro nádherný jarní večer.

No, je to i muzika pro zimní večer, kdy potřebujete vyhrát nad melancholií. Iluzi Španělska vytvoříte třeba svatomartinským vínem a olivami nebo sušenými rajčaty. Je to vlastně všechno konzervované slunce – víno, rajčata, olivy a…

krásná muzika do ucha!

A vůbec, vyšlo to u mnichovského vydavatelství Winter & Winter.

 

 

 

Publikováno

Chvojenská

Že vás na starých cestách nemůže nic překvapit? Ale může, dokonce můžete najít poklad.

Jedu jako obvykle do Prahy. Nespěchám. To je docela důležité.
V klidu si poslouchám muziku a najednou si před tím „úžasným“ zúžením, kterému se vznešeně říká obchvat Benešova a za které by jeho projektant zasloužil sebrat diplom, všimnu po levé straně zvláštního kostela na kopci. Září tam v dopoledním slunci a vypadá trochu jako ikonický gruzínský kostel Nejsvětější Trojice pod Mkinvartsveri, tedy Kazbegem. Jen ty zasněžené štíty chybí.
Jak to, že jsem si tohohle kostela nikdy nevšiml?

Pokračovat ve čtení „Chvojenská“

Publikováno

L’Arpeggiata | Music for a while | Linz

Na koncert do Lince? A proč ne?

Ze Sobíku je to časově stejné jako do Prahy. Kdybychom stavěli pořádně dálnice, bylo by to ještě časově blíž. Naštěstí Rakušané staví. Od Čtrnáctky (Vierzehn) až do Lince už jedete pohodlně po dálnici, navíc většinu času zakopané v tunelu. U nás budujeme nesmyslné mezinárodní letiště v Budějicích a na neslavné trojce k našim sousedům máme pořád jen nepřehledné horizonty a památník u Nažidel nám jejich následky smutně připomíná. Pokračovat ve čtení „L’Arpeggiata | Music for a while | Linz“

Publikováno

Teskná

Šedivý podzim. Nepříjemné období, kdy vám dojde, že teplé léto je pryč. Zmizí kouzelné barvy toho pěkného podzimu z pohlednic. Z lesů se do luk vyřinou mlhy. Plískanice, studený vítr, kapky deště. Milosrdné bílé peřiny jsou ještě daleko a příslib jarního barevného záhonu tulipánů vám připadá jako čirý nesmysl. Určitě jste je zasadili příliš mělce, naopak nebo bude zima prostě moc drsná.

Pokračovat ve čtení „Teskná“

Publikováno

Kardinál píše

Křesťanství je široká řeka. Plují na ní různé lodi. Na jedné z nich se plaví i Dominik Duka. Do tohoto kormidelníka mnozí vkládali velké naděje, třeba kvůli jeho minulosti, která však jakoby se týkala úplně jiného člověka. Pro mne se ale tahle loď vzdaluje když vidím, jaký vítr duje do jejích plachet. Že by to byla ta znamení doby, o kterých neustále slyším v přímluvách? Pokračovat ve čtení „Kardinál píše“

Publikováno

Martinská

El Greco | Sv. Martin a žebrák

 

Jsem rád, že sv. Martin v posledních letech není jen o huse se zelím a vínu.
Potravinová sbírka krásně připomíná Martinskou legendu o plášti a Den veteránů, byť souvisí s koncem první světové války, zase krásně odkazuje k tomu, že Martin byl vojákem.
Martinům tedy přeju vše dobré a nám všem pak to, abychom nezapomínali na smíření a uměli se rozdělit nejen o plášť a nejen jedenáctého listopadu.

Publikováno

Dušičková

Zvykl jsem si v posledních letech navštěvovat v tento čas tři místa. Shodou okolností na rodné Vysočině.
Jedno je osamocené u cesty mezi poli. Mez. Nedaleko stojí dvě lípy a mezi nimi kříž. Pár kamenů ukrývá malou prohlubeň pro jednu svíčku. Opodál jednoduchá lavička s malým štítkem. Sedávám tam a vzpomínám. Pokračovat ve čtení „Dušičková“

Publikováno

Kutná Hora

Kutná Hora
po dlouhé době…
Na základě krátké pochůzky jsem zklamán. Někdejší stříbro je tu již jen co jméno, poslední sláva tu skutečně skončila dávno. Záchvěvem byl ještě tak GASK a opravy památek, ale jinak se ve městě totálně zastavil čas (proto volím u nepočetných fotografií černobílé ladění). Přitom Kutná Hora je opravdová perla. Pokračovat ve čtení „Kutná Hora“