,,Stejně tak je třeba důsledně trvat na tom, že aplikace § 125f zákona o silničním provozu má být střízlivá, tj. například rozmístění automatizovaných technických prostředků k měření rychlosti má kopírovat problematická dopravní místa, nikoliv sloužit k naplnění obecních rozpočtů.“ -nález Ústavního soudu z 16.5.2018, sp. Zn. PI. ÚS 15/16
Policie zamítla žádost města Soběslavi o instalaci automatického technického prostředku na měření rychlosti, rozuměj úsekového měření rychlosti na silnici I/3.
Starosta Soběslavi je rozhořčen, městské infocentrum pochopitelně ihned přispěchá s klikbajtovým titulkem: „Přinášíme špatnou zprávu nejen pro občany města týkající se prevence BESIP” a následným neprofesionálním jmenovitým obviněním člověka, který je podepsaný za Dopravní inspektorát PČR pod příslušným posudkem, který hodnotí účelnost a smysluplnost navrženého úsekového měření. O skutečném obsahu zprávy dopravního inspektorátu se mlčí.
Jde tady ale skutečně o ohrožení bezpečnosti občanů „tendenčním způsobem“ (sic!) argumentace ze strany dopravního inspektorátu, jak píše starosta Bláha?
Na to už si musím pročíst detailněji zprávu dopravního inspektorátu a žádost o přezkum, který požadovalo prostřednictvím osobních intervencí starosty Bláhy město Soběslav.
Pokračovat ve čtení „Raději skutečnou bezpečnost!“