Svatba v Hustopečích
Ikh lig unter a mandlboym,
a mandlboym,
Er iz geven bay mir in troym,
bay mir in troym.
—Ziame Telesin

zápisky o cestování, kultuře, radostech i starostech jednoho Kozlíčka
Svatba v Hustopečích
Ikh lig unter a mandlboym,
a mandlboym,
Er iz geven bay mir in troym,
bay mir in troym.
—Ziame Telesin
Snědá jsem, a jsem líbezná, dcery jeruzalémské, tak jako stany Kedarských, jak baldachýny Šalomounovy. Nehleďte na mne, že snědá jsem, to slunce se do mne opřelo!
—Píseň písní
Kostel sv. Šimona a Judy v přítmí. Na pódiu u svatostánku nepočetný ansámbl. Večer bude patřit zejména dvěma hlasům. Budou v černé a budou líbezné.
Budou se proplétat, pohrávat si s melodiemi. Hana Blažíková a cink.
Hanka vládne nádherným nadpozemsky křehkým hlasem a duši spící v cinku rozezvučí Bruce Dickey. A posluchačům to vezme dech.
Breathtaking.
Koncert v rámci řady FOK a předloni vydané album. Pokračovat ve čtení „Breathtaking | Kostel sv. Šimona a Judy v Praze | 17.4.2018“
Je půl šestý a brejlím do stropu. Hučí klimatizace. Kokrhají kohouti. Poprvé zažívám trochu větší časový posun směrem k delšímu dni. Ten včerejší měl o pět hodin víc. Něco vám o něm napíšu. Pokračovat ve čtení „Selský baroko v Karibiku“
Prý, hezky si opalujte prdelky. Hmm…tak to je asi jediná část těla, kterou nemám spálenou. Mám-li se držet holandských paralel, bílé kozí goudě pobyt na karibském slunci nesvědčí. Samozřejmě myslím to jen povrchně. Jinak bezva.
Nejsem plážový typ, ale musím uznat, že chvilka válení pod palmami je fajn. Pokračovat ve čtení „Mangrovy“
Neskutečně modré korálové moře plné života.
Z moře mám respekt. Obrovský. Poprvé jsme se poznali v Bretani, kde jsem si jako hloupý suchozemec myslel, že se nechám na skalisku osvěžovat vlnami. Pak přišel Atlantik a já skončil s odřeným zadkem. Sůl štípala a já pochopil, že moře není domácí mazlíček. Pokračovat ve čtení „Dva světy. Voda a oheň.“
Výstup na nejvyšší horu ostrova. Christoffel mountain. Necelých 400 m n. m. Pche, to je prd. Jenže, kdo zná zrádnost ostrovních hor, ví, že to není tak úplně výšlap na Říp. Výška se v tomto případě rovná převýšení. Horní část je poměrně skalnatá a k tomu si připočtěte vedro. Z toho důvodu je také výstup po 10 hodině nedoporučován a do národního parku, jehož je hora součástí, vás ani nepustí. Pokračovat ve čtení „Christoffel Mountain“
Na chvíli jsme změnili lokalitu.
Bonaire.
Další z ostrovů Nizozemských Antil. Malý, placatý. Ostrov soli, kaktusového šnapsu a plameňáků. Pokračovat ve čtení „Bonaire“
V neděli je všude zavřeno. Ve Willemstadu mají smůlu i turisté. Jen pár suvenýrových obchůdků funguje, ale většina je zavřena. I restaurace. Dokonce i naše oblíbená hranolkárna. Neděle je čas na kostel a na piknik na pláži. Vezmete partu nebo rodinu a vyrazíte na městskou pláž. Grilovat v 27°C ve stínu je tedy pro silné povahy. Místní jsou zvyklí. Já se griluju i bez grilu a moje loupající se hlava připomíná výřez glóbu s mapou Karibiku, která se mění podle toho jak si olupuju pergameny spálené kůže. Pokračovat ve čtení „Neděle ve Willemstadu“
I zachtělo se mi spáchat něco žertovného, tedy jsem vyhlásil na facebooku a instagramu soutěž.
7.3.2018
Andrej Babiš dává rozhovor v Muzeu romské kultury.
Klade věnce k soše TGM. Pokračovat ve čtení „Kam kráčíš?“