Gilgameš a Dido v ND Brno

Ó jak radostné je psát o něčem tak výtečném, jako je brněnská operní dvojinscenace Epos o Gilgamešovi / Dido a Aeneas. Brno pro mne opět potvrzuje, že je první a nejprogresivnější operní scénou v naší kotlině, která hluboko za sebou zanechává celou zlatou Prahu. To, že režisér a umělecký šéf opery Jiří Heřman sáhnul po Martinů zřídka hraném kuse z pradávné Mezopotámie, který navíc nebyl nikdy uveden scénicky, a propojil jej s krátkou barokní operou Purcellovou, nebyla vůbec sázka na jistotu, ale odvážný skok do zatuchlých českých vod. Díky tomu se ovšem z vln vynořila bájná Atlantida, o které v Čechách jen tu a tam slýcháme, a na kterou jezdíme za hranice. Přestože oba kusy dělí staletí (Dido a Aeneas je z počátku 18 století, oproti tomu Gilgameš měl premiéru až roku 1958), jejich nadčasové poselství v Brně zní harmonicky a naléhavě právě do dnešní doby a pro všechny. Smysl života, smrtelnost člověka, pomíjivost vztahů. Pokračovat ve čtení „Gilgameš a Dido v ND Brno“

Dido a Aeneas v Rudolfinu

„Cecília, varhanice, hrej, spoj sobě panen více!“, tak vzývá svatou patronku hudby Michna. A i Václav Luks ví, že přízeň svaté Cecílie není k zahození, takže ódu na ni zařadil do první poloviny purcellovského večera v Rudolfinu. A že Cecílie bděla nad jeho průběhem a plesala, jsem si téměř jist. Konečně někdo přišel s nápadem dělat koncertní provedení barokních oper a konečně jsem zase slyšel naživo malebnou anglickou barokní muziku. Jak jsem už zmínil, nejdříve se pělo a hrálo ku poctě svaté Cecílie, v druhé půli jsme pak prožili znovu tragický příběh velké lásky královny Dido k hrdinnému Aeneovi. Vřelé horoucí city se utopí v moři hlubokého smutku. Pokračovat ve čtení „Dido a Aeneas v Rudolfinu“

Lang | Little Match Girl Passion

Míval jsem Národní památník na Vítkově spojen s mauzoleem, myslel jsem si, že to vážně postavili kvůli Klementovi. Že to bylo jinak, vím, ale je dobré, když se podaří starý symbol nějak přeznačit. Děkuju Strunám podzimu, že se jim to podařilo. Díky nim mám tohle místo spojeno s vynikající muzikou a hlavně s vynikajícími hlasy. Před pěti lety mi tady uši i srdce otevřel Paul Hillier, tehdy ve společnosti The Hilliard Ensemble za doprovodu saxofonu Jana Garbarka. Pokračovat ve čtení „Lang | Little Match Girl Passion“

Bell | A Harlot´s Progress Na Vídeňce

Čerstvě z Vídně. Theater an der Wien | Iain Bell | A harlot ´s progress (snad Ze života nevěstky) | v roli Molly Diana Damrau.

Úplná novinka na operní scéně, premiéra Na Vídeňce 13.10.2013.
Hudebně mě to příliš nezaujalo, to se vyjadřuju k partituře, nikoli ke hře orchestru a zpěvu, ale scéna a příběh, to je na obdivné bravo s následným upadnutím do těžké deprese. Pokračovat ve čtení „Bell | A Harlot´s Progress Na Vídeňce“